Andrzej Izdebski: Obchodník se smrtí
Zhruba před půl rokem se Janek Kroupa spolu s polskými kolegy z televize TVN domluvili, že se pokusí zmapovat, jak dnes funguje nelegální obchod se zbraněmi. Ten se samozřejmě snaží všechny státy kontrolovat nejrůznějšími povoleními, jenže ve světě se množí válečné konflikty a poptávka po zbraních je velká.
Kroupovi, vydávajícího se za byznysmena usilujícího o vývoz zbraní na východní Ukrajinu, se podařilo setkat s jedním z nejdéle fungujících obchodníků se smrtí, který v poklidu žije a podniká v Polsku. Systém, kterým funguje, je téměř dokonalý. V Polsku se ničeho nezákonného nedopouští. Za hranicemi má ale strukturu firem, přes kterou je schopen dovézt téměř cokoli a kamkoli.
Jeho jméno je Andrzej Izdebski. Už 20 let pašuje zbraně do všech koutů země. Jeho kolegové byli ti největší obchodníci se zbraněmi, jako kupříkladu Viktor But, který byl odsouzen na 25 let vězení v Spojených státech za prodej zbraní teroristům, nebo Belgičan Jacques Monsieur, zatčený v roce 2009.
„Poprvé jsem slyšel o Andrzeji Izdebském před 12 lety. Poté, co OSN vydalo zprávu o porušování embarga v Angole. Dodával právě do Angoly vrtulníky a bylo to propojené s případem krvavých diamantů. Byl zmiňován jako spolupracovník Viktora Buta, což byl nejznámější obchodník se zbraněmi,“ vzpomíná Bertold Kittel, který s Kroupou na případu spolupracoval.
Většina velkých nelegálních obchodníků se zbraněmi je buď po smrti, nebo ve vězení. Izdebski je jedním z posledních. Měl obchodní společníky i v Česku. Také nelegální obchod se zbraněmi v 90. letech.
Hlavním úskalím všech větších obchodů se zbraněmi je, jak se zbavit dozoru státu, ze kterého se zbraně vyváží. K tomu slouží takzvané certifikáty konečného uživatele neboli endusery. To je klíčový dokument, bez kterého není možné žádný obchod provést.
Zajistit je není pro Izdebského žádný problém. Původně se mu podařilo sehnat endusery z Mali, ovšem byly s nimi problémy. Problémy ovšem obešel tím, že přislíbil náhradní endusery z Kyrgyzstánu, kde je ovšem obchod se zbraněmi pod dohledem ruské FSB. Vše se ale dá vyřešit skrze finanční „přivření očí“.
Stejně tak je Izdebski schopen zajistit, aby firma v obchodu oficiálně vůbec nefigurovala. Co víc, dokáže také dodat i celou společnost, na kterou by se oficiálně endusery napsaly.
Celé jednání Kroupy s Izdebskim o tom, že doveze zbraně ukrajinským vzbouřencům, trvalo i se zdvořilostmi 13,5 minuty.
„Andrzej, který je v Polsku jen malým obchodníkem, je ve skutečnosti jedním z nejznámějších obchodníků na Balkáně. Byl jedním z největších vývozců z Bulharska. Je jednou z hlavních osob v obchodu se zbraněmi v Albánii. Je napojen také na lidi z tajných služeb v Tiraně,“ tvrdí Bertold Kittel.
Kupříkladu v Albánii je jeho společníkem bývalý šéf vojenské tajné služby, dnes vojenské policie, Ylli Zula. V Chorvatsku to byl zase pro změnu nájemný vrah Marty Capiau. Má i společnosti na Slovensku. Ty jsou zajímavé. Vlastní totiž leteckou licenci a několik letadel.
Izdebski je v branži dlouho a stále na svobodě. Zjevně spolupracuje s někým, kdo ho kryje. Rusko se nabízí jako přirozená a logická varianta.
Celá fiktivní zakázka měla mít hodnotu přibližně milion dolarů. Převod takové sumy ovšem taktéž není problém. Například je možné je převést na jeho společnost v Kyrgyzstánu, kterou vlastní.
Důležité je si uvědomit, že dokumenty, tedy takzvaný enduser, nejsou padělky. Izdebski dokáže zařídit, že vláda dané země potvrdí, že zbraně dostala, i když to ve skutečnosti nebude pravda. Čeští úředníci potom s klidným svědomím nechají zbraně vyvézt, po cestě se pak dokumenty zamění a zbraně se ztratí. Dovoz zbraní do bojové zóny mu zabere cirka 30 až 45 dní.
Po té co mu Kroupa odhalil svou totožnost a fakt, že jejich obchod natáčeli, všechno popřel a utekl. Stejně tak mlčel i ruský konzulát. Příběh Andrzeje Izdebského nekončí. Měl i má kontakty v místech, která mu umožňovala tak dlouho v obchodu vydržet a těm je třeba se věnovat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
