Analýza volebního programu před volbami do EP: Nezávislí

Aby to nebylo tak jednoduché, do Evropského parlamentu se chce samozřejmě dostat i původní hnutí Nezávislí. Navzdory jisté rozhádanosti těchto subjektů nelze přehlédnout některé společné prvky, především odpor k nynější podobě evropské integrace, zhmotnělý v odmítání Lisabonské smlouvy.

Strana Libertas - v Česku obohacená o příponu "cz", s kandidátkou vedenou bývalým poslancem ODS Vlastimilem Tlustým - nabízí potenciálním voličům dva různé dokumenty. Jednak základní poselství, jednak velmi stručný program pro Evropu. Mimochodem, není vůbec snadné tyto informace najít. Libertas.cz působí na českém hřišti poměrně krátce a prakticky nefiguruje ve webových vyhledávačích.

Ústřední myšlenkou programu je požadavek na větší transparentnost, zodpovědnost a demokratickou kontrolu rozhodování v Evropské unii. Libertas chce, aby unie zeštíhlela a aby šetřila prostředky daňových poplatníků. Píše, že unie nemůže být řízena nevolenými a tedy nezodpovědnými bruselskými elitami, které si chtějí přisvojit stále větší pravomoci v rozhodování o lidských osudech. Otázkou je, koho Libertas myslí nevolenými bruselskými elitami.

Právní předpisy Evropské unie přijímá buď Rada, nebo Rada spolu s Evropským parlamentem - a obě tyto instituce nějakým způsobem názory voličů odrážejí. V Radě zasedají ministři, tedy politici vzešlí z národních voleb, poslance Evropského parlamentu budeme volit za necelé dva týdny.

Argumentace Libertas ale své racionální jádro má. Například v tom, že Evropský parlament sám o sobě nemá zákonodárnou pravomoc. Nebo v tom, že se evropské elity - ovšem včetně volených politiků - nechtějí ve svých plánech příliš rozptylovat názory občanů. Nebo v tom, že by si Evropa zasloužila jednodušší základní text místo několikasetstránkového Lisabonu. Potíž je v tom, že Libertas sama konkrétní řešení nenabízí. Píše, co je třeba - ale jasnou podobu tomu nedává.

Až úsměvně pak působí čtyři priority, které chce prosazovat. Je to totiž těchto pět bodů: Za prvé, zákony mohou navrhovat jen politici s demokratickým mandátem. Za druhé, občané musí mít možnost kontroly a každá země má právo na referendum. Za třetí, Evropská komise má pro příští rok najít úspory ve výši deseti miliard eur a každý evropský kontrakt nad deset tisíc eur bude publikován. Za čtvrté, každé hlasování poslance Evropského parlamentu bude zveřejněno. Za páté, v příštím roce se má snížit počet zasedání pořádaných bruselskými byrokraty o polovinu.

Přímočařejší argumentaci volí další subjekt vzešlý z trosek někdejších Nezávislých, Suverenita vedená Janou Bobošíkovou. Svůj odpor proti Lisabonské smlouvě rovnou spojuje s prosazováním zájmů suverénní České republiky a s bojem proti revizi výsledků druhé světové války. Je docela silná káva napsat, že Lisabonská smlouva umožňuje návrat naší země do protektorátních hranic nebo že ohrožuje majetkové jistoty občanů České republiky ze strany potomků nacistických kolaborantů. V každém případě to ale voličům dává dobré vodítko pro rozhodování.

Vedle toho Suverenita de facto nabízí lobbying pro české zájemce. Ve svém programu slibuje pomoc při komunikaci s bruselskými úřady, interpelace Evropské komise v zájmu občanů České republiky nebo pomoc při získávání peněz z evropských fondů. Všimněte si: není to slib jednoduššího systému čerpání, je to slib pomoci s orientací v systému složitém. Jako třešinku na dortu Suverenita prosazuje zrušení letního času.

V tom se kupodivu shoduje s programem původních Nezávislých, kteří také chtějí otázku změn času otevřít - byť to sami uvádějí jako mírně úsměvný bod. Podobný je ale celý pohled na evropskou integraci. V programu najdeme podporu pracovního trhu bez omezení, respektování oprávněných národních zájmů členů unie, zmenšení a zefektivnění práce unijních orgánů a samozřejmě nechuť k Lisabonské smlouvě.

Trochu podezřelá je snad jen podpora cestovního ruchu. Pokud je v čele kandidátky Nezávislých prezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Roman Škrabánek, pak lze pochybovat, nakolik požadavek podpory cestovního ruchu odráží touhu konat veřejné blaho a nakolik je také spíše odrazem lobbyismu.

Ostatně, propojení konkrétního programu s konkrétními osobnostmi může ohrozit výsledek všech tří subjektů, které se pokoušejí navázat na úspěch Jany Bobošíkové a Vladimíra Železného v dresu Nezávislých v předchozích volbách do Evropského parlamentu.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .