Amerika bez víz
Ze zatím neoficiální zprávy, že se obě komory amerického Kongresu domluvily na jednotném znění bezpečnostního zákona, plyne, že bychom do roka mohli cestovat do USA bez víz. Úprava pravidel pro bezvízový styk by totiž mohla Česko označit za zemi, která není bezpečnostní hrozbou, a zřejmě máme i šanci na udělení výjimky z tříprocentní hranice odmítnutých žádostí o víza v posledních třech letech.
Co by bezvízový styk znamenal, je zřejmé. Odpadla by nepříjemná a také drahá byrokratická procedura. Zda by to znamenalo nárůst zájemců o cestu do USA, jisté není - kdo hodně chtěl, byrokratickou proceduru absolvoval a za velkou louži vycestoval. Větší přínos bude psychologický a politický. Mnoha lidem u nás vadila asymetrie, kdy my jsme Američany s důvěrou vítali, zatímco oni nás podezíravě lustrovali. Přátelskou změnu přístupu ocení u nás i ti, kdo se momentálně do USA nechystají.
K tomu mám dvě poznámky: kritizovat americkou ostražitost vůči cizincům nám příliš nepřísluší. Sami totiž na cizince, přijíždějící k nám, pohlížíme přes prsty. Odbourávání bariér je krokem správným směrem proto, že i supervelmoc potřebuje přátele a partnery. Zrušení víz může například ovlivnit postoj Čechů k americkému radaru. Ne snad, že by přinesl pocit bezpečí. Bezpečnost si slibujeme spíše od výrazného číselného označení železničních přejezdů anebo od smlouvy o zajištění letecké hasičské služby, kterou včera s platností od 1. srpna konečně uzavřelo Ministerstvo zemědělství. Jde o to, že jakákoli mezikontinentální debata se povede lépe, budeme-li cítit, že pro Američany již nejsme Evropany druhé kategorie.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
