Americkým vědcům se podařilo rozluštit genom parazita Plasmodium falciparum, který způsobuje nejrozšířenější formu tropické malárie. Ročně této nemoci podlehne kolem půl milionu lidí. Lidstvo zatím proti malárii nemá účinnou vakcínu a lékaři upozorňují, že se stále častěji setkávají s nemocnými, na které nezabírá současná léčba. Podle vědců z Jihofloridské univerzity, kteří stojí za rozluštěním genomu, bude díky jejich objevu možné vyvinout účinnější léky.
Vědcům se podařilo popsat skoro 5,5 tisíce genů parazita Plasmodium falciparum, přičemž 2680 z nich popsali jako klíčové pro další vývoj. Jsou to geny, které stojí třeba za schopností tohoto parazita vytvořit si odolnost vůči lékům. Mohly by proto vědcům napovědět, jak vyvinout použitelnou vakcínu.
Vakcínu proti malárii se snaží vyvinout řada týmů po celém světě a před třemi lety dokonce přišla na trh látka RTS,S, ale zatím není moc účinná.
Parazity, kteří způsobují tuto chorobu, najdeme v podstatě kdekoliv v tropickém pásu. Od Jižní Ameriky až po jihovýchodní Asii. Devadesát procent obětí ale připadá na Afriku. Světová zdravotnická organizace navíc upozorňuje, že se zastavil trend výrazného poklesu úmrtí na tuto chorobu a v některých oblastech dokonce zase roste.
Jako velice účinná prevence proti malárii se osvědčily moskytiéry napuštěné repelentem. Komáři si proti repelentu ale vytvořili odolnost a firmy teď musí vyvinout nové chemikálie, které tohoto přenašeče odeženou a zároveň nebudou škodit lidem.
Na boj s touto chorobou totiž nemají lékaři dost peněz. Zakladatel firmy Microsoft a dnes bojovník proti malárii Bill Gates v jednom z rozhovorů dokonce řekl, že kampaně proti malárii jsou v ohrožení.
Podle Gatese je provoz kampaní dost náročný třeba kvůli cestování. Lidé se ve střední a jižní Africe v průběhu roku stěhují mezi jednotlivými zeměmi. Je tak těžké izolovat ohniska nemoci. Za posledních patnáct let přitom podle Gatese klesl počet úmrtí na malárii o šedesát procent. Stále častěji se ale objevují rezistentní formy parazita.
Problém je i s moskyty rodu anopheles, kteří malárii přenášejí. Jako velice účinná prevence proti této nemoci se osvědčily moskytiéry napuštěné repelentem. Komáři si proti repelentu ale vytvořili odolnost a firmy teď musí vyvinout nové chemikálie, které tohoto přenašeče odeženou a zároveň nebudou škodit lidem.
Proti malárii vcelku fungují profylaktické léky, které se preventivně podávají malým dětem, nebo je berou lidé, kteří míří do oblasti s výskytem malárie. Tyto léky ale mají výrazné vedlejší účinky. Mluví se třeba o velké zátěži na játra a dokonce na psychiku.
Hrozí nám kvůli pomyslnému zmenšování světa nemoci, které jsme uprostřed Evropy zatím neznali? A s jakými infekčními nemocemi se čeští cestovatelé vracejí z exotických destinací? Hostem Magazínu Leonardo byla Hana Roháčová, primářka infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce.
Například americká televize KTVB informovala o případu amerických veteránů z Afghánistánu, kteří jsou teď ve sporu s americkou armádou právě kvůli tomu, že po profylaktické léčbě některými druhy antimalarik se u nich rozvinula deprese a další poruchy.
Vědci se proto snaží přijít se šetrnějším způsobem léčby, například vědci z univerzity v nigerijském městě Nsukka vylepšili lék na malárii díky tradiční nigerijské polévce Ogbono. Ta se dělá ze semen divokého manga. Výzkumníci zjistili, že polévka může zvýšit účinnost léčby přípravkem Artemether, protože obsahuje látky, které pomáhají lék lépe vstřebat do krve.
Vědci z univerzity už jednají s vládou a firmami, jak tuto podpůrnou polévku rozšířit mezi více pacientů. Podle vědců z amerického MIT by v boji proti malárii mohla pomoci káva. Zkoušejí pomocí kofeinu vyvinout speciální polymerové materiály. V minulosti pomocí kofeinu vytvořili antimalarický gel, který se dobře polyká, takže je vhodný pro děti a je zároveň účinnější než běžné pilulky.
Malárie zřejmě nesužovala jen první zemědělce – podle nové studie se vyvíjela spolu s anatomicky moderním člověkem.
Jak se může věda postavit k neustále zvyšující se rezistenci bakterií na syntetická antibiotika? Odpovědi poskytl v Magazínu Leonardo chemik Ondřej Kašpar z Ústavu ...
Evropská komise varuje před bakteriemi odolnými vůči široké škále antibiotik. Eurokomisař pro zdraví a bezpečnost potravin je označil za vážnou hrozbu. Podle zprávy...
Jan Rosák, moderátor
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
