Američtí demokraté chtějí za viceprezidentku ženu. Rozhodnou ale muži

15. březen 2020

Kdyby se hlavou Spojených států amerických stala žena, byl by to historický moment. To se ale po odstoupení všech nadějných demokratických kandidátek z boje v primárních volbách nestane.

Jak vypozoroval deník New York Times, mnozí jejich podporovatelé teď vzhlížejí k největší možné ceně útěchy, kterou má být post viceprezidentky.

Čtěte také

Úsilí o to, aby demokraté měli na nominačním archu do boje o Bílý dům za viceprezidentku ženu, nejlépe pak ženu tmavé pleti, začalo jen pár hodin poté, co svou kandidaturu vzdala senátorka Elizabeth Warrenová. Souboj o demokratickou nominaci tak zůstal mezi dvojicí sedmdesátiletých bílých mužů – Berniem Sandersem a Joem Bidenem.

Na mítinku Bernieho Sanderse v Michiganu o minulém víkendu vyzval reverend Jesse Jackson příštího amerického prezidenta k tomu, aby si za viceprezidentku vybral ženu tmavé pleti. Jak k tomu newyorské Timesy dodávají, tento krok by byl patřičným završením demokratických prezidentských primárek, kde rasa a gender ustoupily obavám ze souboje s Donaldem Trumpem.

Americký list zároveň připomíná, že ještě v době, kdy nejnadanější kandidátky za Demokratickou stranu byly v boji o nominaci na letošní prezidentské klání, tak už na mítincích zaznívalo, že Elisabeth Warrenová nebo Kamala Harrisová mohou být na finální nominaci v roli viceprezidentky. Jak Biden, tak Sanders pak o několika ženách na tento post prý uvažují.

Staří bílí muži

Volání po tom, aby na viceprezidentský post byla demokraty navržena právě žena, ještě zesílilo poté, co se boj v primárkách zúžil na soupeření Bidena se Sandersem. Kamala Harrisová se před týdnem rozhodla v další kampani podpořit Bidena, což zintenzivnilo spekulace o tom, že by se mohla stát jeho spolukandidátkou v boji o Bílý dům.

Čtěte také

Čtěte také

I přes poměrně ostrou kampaň má Biden pro Harrisovou slabost, zčásti proto, že se přátelila s jeho zesnulým synem Beauem v době, kdy byli oba ještě státní prokurátoři. Znám Joea dlouho a věřím mu, napsala Harrisová na sociální síti Twitter. Na její adresu se vzápětí naopak vyjádřila Bidenova žena Jill, už ale v o něco méně pochvalném tónu.

Jill Bidenová vytýká Kamale Harrisové útoky na svého muže při televizních debatách. Označila je za ránu pod pás. Harrisová totiž loni mimo jiné kritizovala Bidenovy dřívější negativní postoje k opatřením proti rasové segregaci na amerických školách. Bidenová by tak raději po boku svého muže viděla senátorku Amy Klobucharovou, kterou prý považuje za neuvěřitelnou ženu a která už Bidena také stihla podpořit.

Tak či onak – realitou podle deníku New York Times je to, že nominování ženy na post viceprezidentky je v rukách dvou mužů, kteří se narodili ještě za druhé světové války. A to zrovna není ta pravá politická dynamika, která by se líbila těm, kteří by v Bílém domě rádi viděli ženu.

Americké noviny ovšem přinášejí ještě jeden úhel pohledu na celou věc. Zatímco prý akademici nebo aktivisté dál usilují o to, aby se kvalifikovaná žena nakonec skutečně stala viceprezidentkou Spojených států, jiní se pohoršují nad tím, že by měli být nadšeni ze zisku stříbra, když celý rok tvrdě soupeřili o zlato.

Boj o Oválnou pracovnu mezi dvěma bílými muži neodpovídá současné politické realitě v USA, myslí si Jennifer Lawlessová, profesorka z Virginské univerzity a expertka na genderové otázky v politice. Zároveň ale dodává, že není pochyb o tom, že výběr ženy na viceprezidentský post je teď strategickým a trochu tedy také sexistickým krokem.

Vyhranit se proti Trumpovi

Lidé blízcí Bidenovi i Sandersovi tvrdí, že jsou tu silné politické argumenty pro to, aby si na viceprezidentský post vybrali právě ženu. Věří totiž, že by to mohlo vyvolat nadšení u voliček, které jsou páteří Demokratické strany. A tak by došlo i k zostření kontrastu mezi kandidátem demokratů a Trumpem, kterého ze sexuálních útoků už obvinilo skoro tucet žen.

Čtěte také

Jsou to totiž právě ženy, které zůstávají zarytými odpůrkyněmi současné hlavy Spojených států Donalda Trumpa. Za jeho dosavadní prezidentské éry se v USA historicky prohloubila genderová propast. Zároveň ale Trump jako prezident způsobil, že mezi americkými voličkami enormně stoupl zájem o volby.

A protože to byly hlavně Afroameričanky, které demokraty významně podpořily v minulých volbách, jedno z hlasitých křídel strany argumentuje, že by viceprezidentskou nominaci měla získat právě žena tmavé pleti. „Afroameričanky jsou ty nejloajálnější podporovatelky demokratických kandidátů,“ upozorňuje kalifornská poslankyně Barbara Leeová, bývalá šéfka kampaně Kamaly Harrisové.

Stojí za připomenutí, že zatím pouze dvě ženy byly v historii nominované na post viceprezidentky USA. V roce 2008 to byla republikánská guvernérka Aljašky Sarah Palinová a v roce 1984 demokratická poslankyně Geraldine Ferrarová. Zvolit si tedy do viceprezidentského úřadu ženu by bylo zlomové.

Ne však tolik, jako kdyby žena zasedla přímo v Bílém domě. Zároveň by ale jakákoli nominace ženy na post viceprezidentky mohla Spojené státy k volbě prezidentky v budoucnosti přiblížit. Viceprezidentka by totiž v příštím hlasování mohla být v tak silné pozici, jako zatím žádná žena v americké historii, zamýšlí se deník New York Times.

Spustit audio

Související