Americký Kongres zaplavila růžová vlna. Ve volbách uspěl rekordní počet žen i menšin

7. listopad 2018
Nancy Pelosiová

Republikáni amerického prezidenta Donalda Trumpa posílili svou převahu v Senátu, ztratili ale většinu ve Sněmovně reprezentantů i guvernérské posty v některých státech. V dolní komoře Kongresu nyní zasedne rekordní počet žen.

Čtěte takéPrvní muslimské ženy, nejmladší kongresmanka i původní obyvatelky. Volby v USA měnily historii

Demokratickou většinu budou tvořit i první muslimské a indiánské kongresmanky. Zvolena byla také vůbec nejmladší poslankyně v historii, 29letá Alexandria Ocasio-Cortézová. V dosud nebývalém počtu kandidovali i příslušníci sexuálních menšin a například stát Colorado povede otevřeně homosexuální guvernér.

Někdejší zpravodajka v USA Lenka Kabrhelová se domnívá, že úspěch ženských kandidátek je reakcí na Donalda Trumpa a porážku Hillary Clintonové v prezidentských volbách. Souvisí to ale i s aktuální debatou o sexismu v americké společnosti a hnutím MeToo.

Růžová vlna zaplavila Kongres, dostalo se do něj přes 100 žen.
Lenka Kabrhelová

Žádné překvapení

Podle profesora na Bostonské univerzitě Igora Lukeše volby dopadly podle očekávání. „Potvrzují, že Amerika je rozdělena na dva skoro bych řekl až nepřátelské tábory. Demokraté sice vyhráli Sněmovnu s 219 křesly, ale žádná modrá vlna se nekonala,“ upozorňuje.

Jiří Pehe: Pět nejdůležitějších závěrů z amerických voleb

Volby do Kongresu USA

Výsledky voleb do Sněmovny reprezentantů a třetiny Senátu amerického Kongresu, jakož i výsledky volebních klání o pozice guvernérů ve 36 státech americké unie, zásadně ovlivní fungování americké politické scény v příštích dvou letech.

Mezi voliči republikánů je prý dnes menšina bankéřů a investorů, kteří oceňují Trumpovu ochotu snižovat daně. „Všichni ostatní ale reagují na Trumpovy signály, že se bílí voliči musí semknout do bojového šiku, protože mužům hrozí ženy, heterosexuálům hrozí gayové, Hispánci hrozí Afroameričanům a Afroameričané hrozí všem ostatním,“ myslí si Lukeš.

Od Trumpa neočekává žádnou změnu politického stylu, demokratická většina ve Sněmovně ale nyní bude schopna ovlivňovat prezidentovu zahraniční politiku skrze schvalování finančních prostředků. Podle ředitele Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vladimíra Bartovice ale výsledek voleb nebude mít vliv na Trumpovu evropskou politiku.

Tradiční vyvažování

Zahraničního komentátora Milana Slezáka překvapila vysoká volební účast. K urnám přišlo o téměř 30 milionů voličů více než v roce 2014 při posledních tzv. midterms, tedy volbách v polovině funkčního období prezidenta.

Trumpova slova o obrovském volebním úspěchu jsou příliš optimistická, tvrdí Jan Švejnar

Ekonom Jan Švejnar

Jak hodnotí výsledky amerických voleb ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku a profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku Jan Švejnar?

Zvýšený zájem o volby je podle něj právě reakcí na politiku prezidenta Trumpa, od republikánů se prý odvracejí jejich někdejší voliči ve velkých městech a zámožní lidé. „Bylo to referendum o Donaldu Trumpovi, ale k tomu by demokraté museli ovládnout i Senát, a to se jim nepodařilo,“ dodává.

Spolupracovník Českého rozhlasu Dušan Neumann připomíná, že Trump se v kampani soustředil hlavně na téma migrace, protože fungující ekonomika voliče až tak nezajímá.

Šlo prý také o vůbec nejnákladnější kampaň v historii, strany celkem vyšla asi na 3 miliardy dolarů. Podle serveru ABC News ale strany a kandidáti utratili 5,2 miliardy dolarů, tedy asi 117 miliard korun.

Slezák k tomu podotýká, že Američané mají tendenci vyvažovat a úřadující prezident v polovině svého čtyřletého mandátu tradičně ztrácí Sněmovnu reprezentantů a někdy i celý Kongres.

Hosté speciálu o amerických volbách:

Milan Slezák – komentátor Českého rozhlasu
Igor Lukeš – profesor historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě
Dušan Neumann – spolupracovník Českého rozhlasu v USA
Petr Zahradník – ekonom České spořitelny
Vladimír Bartovic – ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM
Martin Dorazín – zpravodaj Českého rozhlasu v Rusku
Lenka Kabrhelová – bývalá zpravodajka Českého rozhlasu v USA

Spustit audio

Související