Americké tykve - pravěký import z Asie

Plody tykve Lagenaria siceraria mají výjimečně tvrdou slupku. Po odstranění dužniny proto poslouží jako lehká ale pevná nádoba. Nacházejí využití i při výrobě rybářských plováků či hudebních nástrojů. Nejdůležitější je ale jejich role "přírodních lahví". V dobách, kdy lidé ještě neuměli vyrábět keramiku, patřila lagenarie ke klíčovým rostlinám. Patří k nejstarším domestikovaným zemědělským plodinám. Jako první využili lagenárií k výrobě nádob zřejmě Afričané, protože na černém kontinentu je tato rostlina doma. Dokládá to nedávný nález původních divoce rostoucích lagenárií v Zimbabwe.

Z Afriky se "lahvová tykev" rozšířila do Asie a do Ameriky. Cestičky, kterými tykev kalabasa putovala, ale zůstávají nejasné. Z Afriky do Asie ji zřejmě rozšířili lidé. Už před 8 až 9 tisíciletími ji pěstovali praobyvatelé dnešní Číny a Japonska. A jak se dostala do Ameriky? Vědci nabízejí hned několik teorií. Někteří jsou přesvědčeni, že tykev putovala do Ameriky z Afriky přímo přes Atlantik. Jeden tábor badatelů věří, že ji tam zanesly rovníkové mořské proudy, druhý razí teorii o tom, že ji do Ameriky mohli dovézt na lodích afričtí rybáři. Své zastánce má i asijský původ amerických dýní. A také tady jsou ve hře mořské proudy i posádky asijských lodí. Zastánci transatlantické cesty tykví do Ameriky ale mají posledních 150 roků nad svými odpůrci notně navrch. Přesto by asi nikdo za své teorie nedal ruku do ohně.

Tým amerických, novozélandských a britských vědců vedený Brucem Smithem záhadu původu americké tykve rozlouskl. Síly přitom spojili archeologové a genetici a výsledky svého bádání zveřejnili na stránkách špičkového vědeckého časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences.

Logo|foto:Český rozhlas

Velmi důkladné datování zbytků pravěkých nádob z tykví prokázalo, že je předci dnešních indiánů pěstovali na Floridě už před 8 000 roky. Našli ji snad na pobřeží, kam ji donesly mořské proudy od afrických břehů, anebo ji dostali od černých rybářů, jež zahnala bouře daleko na moře a kteří nakonec přistáli v Novém světě? Na tuto otázku odpověděli genetici rozborem DNA izolované z úlomků nejstarších amerických tykví. Dědičná informace se liší od DNA afrických kalabasů natolik, že lze africký původ amerických dýní vyloučit. Kalabasy musely přicestovat z Asie. A je vysoce pravděpodobné, že jim cesta z pacifického pobřeží napříč Amerikou na Floridu zabrala nějaký čas. Bruce Smith a jeho spolupracovníci odhadují, že na americkou pevninu "lahvová tykev" zavítala poprvé nejpozději před 10 000 roky.

Na otázku, zda se na americký kontinent dostaly tykve plané, či domestikované, odpovídá Smithův tým jednoznačně: "Domestikované!" Plané tykve objevené teprve před několika lety v Zimbabwe mají podstatně tenčí slupku. Pro výrobu nádob se vůbec nehodí, protože jejich slupka se po vyschnutí rozpadá. Nejstarší americké tykve jsou však obdařeny tlustou a velmi pevnou slupkou, která se k výrobě nádob hodí přímo ideálně. Tykve s takovými plody jsou při rozmnožování odkázány na člověka, protože jejich semena už nedokážou z nitra obrněné slupky uniknout. Nejstarší známé americké tykve v žádném případě nemohly růst planě.

Mezinárodní vědecký tým Bruce Smithe se proto domnívá, že zdomácnělou tykev přinesli do Ameriky lidé. Mohli to být první lovci, kteří přešli z Asie do Ameriky suchou nohou po pevninské šíji Beringie, jež se v ledových dobách poklesem hladiny světových moří vynořila v místě dnešní Beringovy úžiny. Možná ji tam dovezli lidé, kteří se plavili podél asijského pobřeží k jižním břehům Beringie a odtud zamířili k osídlení Nového světa podél západoamerického pobřeží.

Logo|foto:Český rozhlas

V každém případě se zdá, že první Američané nepřišli do nové domoviny s holýma rukama. Přivedli s sebou psa jako první zdomácnělé zvíře a přinesli si tykev, jako jednu z prvních zdomácnělých zemědělských plodin.