Americká armáda chce nahrazovat vojáky robotickými prostředky

Časový horizont této operace, která se bude týkat zejména pěchoty, generál odhadl zhruba na roky 2030 až 2040.

Typická americká bojová brigáda dnes čítá 4000 vojáků. Podle generála by až jeden tisíc vojáků bojové brigády mohl být nahrazen roboty, ať už jde o palebnou sílu nebo o potřeby jiného druhu (například dopravu nákladů nebo průzkum). Výhledově by se tedy počet vojáků v bojové brigádě mohl snížit na 3000 vojáků. Podobně by se mohla snížit i velikost základní vojenské jednotky americké pěchoty, kterou je dnes devítičlenná četa. Zároveň by se tím mohla zlepšit schopnost manévrování bojových jednotek. Nezávisle na robotizaci se však počet amerických vojáků bude zřejmě stejně snižovat z dnešních 540 tisíc na 420 tisíc v roce 2019. Generál Robert Cone je šéfem armádního velení pro záležitosti tréningu a vojenské metodiky.

Mezi potenciálně využitelnými prostředky tohoto druhu je např. dálkově řízený střílející robot Modular Advanced Armed Robotic System (MAARS) od firmy QinetiQ. Jde vlastně o malý pásový podvozek, na kterém jsou umístěny kulomety, granátomety nebo zásobníky a rozprašovače slzného plynu. Na podobném podvozku ale mohou být umístěny i jiné nástavby, např. robotické paže schopné zneškodňovat miny nebo manipulovat s objekty v rizikovém prostředí. Zástupcem tohoto typu robotů je například Remotec HD-1 od firmy Northrop Grumman. Vojákům v poli se také hodí mít po ruce malé bezpilotní létající průzkumníky, schopné snímat z výšky video bojové situace v reálném čase. Třeba přenosný letoun RQ-11 Raven od firmy AeroVironment tento úkol zastane. K jeho vzletu přitom stačí, když ho voják vyhodí do vzduchu jako oštěp. Robotické či dálkově řízené prostředky budou potřebovat menší obrnění a stupeň ochrany, než jakákoliv technika přímo spojená s lidmi, což je výhodné.

Pokud jde o roboty schopné dopravovat náklady pro bojové a průzkumné jednotky v terénu, tedy jakési “robotické muly”, nadějný je např. dobře známý “klusající” robot Bigdog a jeho nástupci, například pokročilý model LS3. Tyto roboty vyvinula firma Boston Dynamics, kterou nedávno koupil Google stejně jako řadu dalších firem pracujících na poli pokročilé robotiky a umělé inteligence. V bojových podmínkách byl navíc již vyzkoušen šestikolový nákladní automatický vůz typu buggy - Squad Mission Support System od firmy Lockheed Martin.

Snaha o nahrazení vojáků robotickými prostředky je důsledkem snahy ušetřit finance. Náklady na sociální a lékařské zabezpečení vojáků, které platí americká vláda ze státního rozpočtu, jsou totiž značné. Případné snížení počtu vojáků se také odrazí v nižších nákladech na jejich transport a na celkovou logistiku armády. Mohou se tedy i zmenšit týlové jednotky. Vyhlášení generála Cona a je však teprve začátkem celého procesu robotizace americké armády. Příslušné technologie jsou většinou ve stadiích zrodu a zkoušek a ke skutečnému rutinnímu nasazení v akcích americké armády, kdy je možné se na novou techniku skutečně spolehnout, je ještě daleko. Nicméně fakt, že se na vysokých místech v americké armádě o robotizaci vážně uvažuje, je významný.

Zdroje: Popular Science, IEEE Spectrum, Defense News, Telegraph, Youtube (Robots army in the future), Footnote 1