Američanům se nedaří omezit afgánský obchod s opiem
V Afghánistánu i nadále bují obchod s drogami. Američtí představitelé nyní přiznali, že několikaměsíční operace leteckých úderů na místa produkce opia nedosáhla stanovených cílů. Neúspěch komplikuje snahy administrativy prezidenta Donalda Trumpa oslabit povstalce v době, kdy se znepřátelené strany pokoušejí nastartovat mírová jednání, poznamenává deník Wall Street Journal.
Američané po devět měsíců ostřelovali oblasti výroby opia po celém Afghánistánu. Výrazně omezit nelegální obchod s drogami se ale nepodařilo. Údaje americké armády konstatují, že hnutí Tálibán získává obchodem s opiem stovky milionů dolarů, což je podle odhadů přibližně šedesát procent jeho celkových příjmů.
Velitel amerických sil na Blízkém východě Joseph Votel říká, že snaha se „ubírá správným směrem, zatím však není tak daleko, jak by měla být“.
Nepomáhá ani přemlouvání ani tresty
Vojenská koalice vedená Spojenými státy loni v listopadu zahájila novou misi zaměřenou na obchod s narkotiky, která je součástí Trumpovy strategie k ukončení již sedmnáctiletého konfliktu. Američané uvádějí, že nálety zasáhly na dvě stě cílů souvisejících s drogovým byznysem. Skoro polovina z nich se nacházela v Hílmandu, jihoafghánské provincii, jež tvoří centrum povstání Tálibánu a zároveň středisko obchodu s heroinem.
Operace s cílem potlačit drogový průmysl v Afghánistánu stály Spojené státy za dobu trvání války přes osm a půl miliardy dolarů. Američané se například pokoušeli farmáře přemluvit, aby místo máku pěstovali legální plodiny, nebo je naopak trestat vypalováním úrody či postřikováním pesticidy. Nic z toho ale nepřineslo výsledky, tvrdí nedávná zpráva amerického zvláštního generálního inspektora pro obnovu Afghánistánu (SIGAR).
Americe se nedaří napodobit úspěchy z boje s IS
Z Afghánistánu pochází na 85 procent světového opia. A loni produkce v zemi dosáhla rekordních objemů. Podle americké armády se však její operace zaměřuje na obchod s narkotiky ze strany Tálibánu, nikoliv na veškerý drogový průmysl. Washington tak chtěl napodobit úspěchy z Iráku a Sýrie. Tam se za poslední tři roky podařilo omezit příjmy takzvaného Islámského státu z prodeje ropy o téměř devadesát procent.
Silám Pentagonu se opakovaně dařilo zasahovat místa, kde samozvaný chalífát surovinu zpracovával. V Afghánistánu je však situace složitější. Identifikace výrobních lokalit Tálibánu je obtížná. Armáda se navíc snaží vyhýbat polím farmářů, kteří s povstaleckou organizací nespolupracují.
Talibán musel navýšit daně
I když operace zatím nedosáhla stanovených cílů, podle mluvčího vojenské koalice v Afghánistánu Martina O´Donella však Tálibán přivedla do situace, kdy „musel učinit náročná finanční rozhodnutí“ a začal opatrněji nakládat se stále omezenějšími prostředky.
Důsledkem bylo navýšení lokálních daní, cel a dalších vymáhaných poplatků, čímž si hnutí jen dále znepřátelilo místní obyvatele, tvrdí O´Donell. Letecké údery pak prý zároveň prohloubily rozdíly mezi řadovými bojovníky a vůdci Tálibánu, kteří žijí v relativním bezpečí a z příjmů se obohacují, dočteme se závěrem v deníku Wall Street Journal.
Související
-
Američtí diplomaté se sešli na přímém jednání s afghánským Tálibánem
Pokusy Američanů a Tálibánu o zahájení mírového procesu začaly už v roce 2015, ale zkrachovaly poté, co je odsoudila afghánská vláda. Tentokrát se nic takového nestalo.
-
V Afghánistánu jsme investovali a riskovali životy. Zavazuje nás to lacině neodejít, říká exdiplomat
„Je potřeba být aktivně zapojeni tam, kde to nebezpečí vzniká, a netvářit se, že se nás netýká. Není to bez rizika, ale je to nutné,“ zdůrazňuje Jiří Schneider.