Alice Muthspiel: Francouzské Vánoce v Oursbelilles

Čtěte také

Daniel Kroupa: Tajemství Vánoc a Velikonoc

Já se nejraději na Vánoce vracím do Čech, můj francouzský přítel je zase rád tráví v malé vesničce na úpatí Pyrenejských hor u svého tatínka, kterému všichni říkají dědeček Pierre. U dědečka Pierra a Georginy v Oursbelille se jejich šest dětí s potomky schází často od 25. prosince, když je vzájemná shoda, že mohou všichni přijet. 

Večer začíná kolem 18-té hodiny, kdy se u krbu pije aperitiv – každý, co má rád, ale také co má osmdesátiletý dědeček Pierre v zásobě z četných zahraničních cest. Nechybí tu ani Becherovka z výletu do Česko-Saského Švýcarska. Častým vánočním aperitivem je však pravé šampaňské nebo tradiční francouzský Kir.

Jedná se o koktejl z burgundského kraje, vyrobený z ovocného likéru z černého rybízu „crème de cassis“ a bílého burgundského vína. Pojmenoval jej po sobe kanovník a politik Félix Kir. Pokud se štamprlička likéru zalije šampaňským, jedna se o královský kir -„kir royal“, pokud se zalije červeným vínem, což se stává velmi zřídka, říká se mu díky jeho temně červené krvavé barvě „komunard“.

Mlčení je absolutně nepřípustné

Jako předkrm se podávají malé jednohubky s kaviárem, paštikami nebo avokádem, či uzeným lososem. Na stole najdeme i lidový tradiční chléb s olivovým olejem ochucený citrusovou kůrou zvaný „olejová pumpa“. Je velmi milé pozorovat, jak si bratranci a sestřenice, kteří bydlí v různých koutech Francie vyměňuji své zážitky.

Čtěte také

Klára Notaro: Gérald Darmanin a Gabriel Attal – budoucnost francouzské politiky?

Hlavním tazatelem je však dědeček Pierre. Chce vědět, co kdo dělá a prožil za poslední rok. Od aperitivu až do konce večere se stále něco vypráví. Vzhledem k tomu, že se všichni sejdou jen jednou za rok, mlčení je absolutně nepřípustné. Mluví se o všem: o životě každého z nás, o názorech na dění ve Francii a Evropě, o historických událostech a politické situaci, ale i o počasí. Dědeček Pierre vše po odjezdu sepíše a i s fotografiemi všem rozešle vánoční report.

Kolem 20. hodiny se přechází slavnostně k velkému stolu, kde se začne předkrmem –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠„entrée“. Všechny chody jsou samozřejmě doprovázeny příslušnými víny. Jako první míváme uzeného lososa a mořské plody, zejména ústřice, které jsou klasickou francouzskou vánoční tradicí, podávané s citronem nebo zálivkou z červeného octa a šalotky – „vinaigrette“.

Nezbytným prvkem hostiny jsou ztučnělá husí játra –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ „foie gras“. Francie je jejich největším výrobcem na osobu na světě. Různé průzkumy ukazují, že 60 % až 80 % Francouzů je považuje za „povinnost“ na vánočním stole. 

Na opulentní večeři nesmí chybět vánoční poleno

Jako teplý předkrm se podávají mušle Svatého Jakuba orestované na pánvi s trochou rozpuštěného másla. U Pierra a Georginy se servírují v původní lastuře. Zapíjíme je bílým vínem Pacherenc du Vic-Bilh.

Čtěte také

Ivan Hoffman: Vánoční naděje

Kromě mořských plodů je na Vánoce ve Francii zvykem večeřet zvěřinu. Pochutnáváme si tedy následně na jelení pečeni na červeném víně se švestkami, smažených hříbcích na slanině s glazovanou šalotkou a bramborách orestovaných na česneku. Vše se zapíjí červeným vínem Madiran.

Na zákrm se servírují vynikající sýry z Pyrenejí, jako L’Ossau-Iraty, La Tomme des Pyrénées, Le Bleu des Causses, nebo Le Cabécou du Périgord. Na závěr opulentní večere nesmí pochopitelně chybět dezert, a to neodmyslitelné francouzské vánoční poleno –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ „bûche de Noël“.

Čtěte také

Martin Fendrych: V čem jsme jako Francie? V silné alkoholové lobby

Je to lahodný piškotový dort pokrytý polevou, pak stočený do válce a ozdobený tak, aby vypadal jako dřevěné poleno. Tradice polena se zrodila již 2500 let před našim letopočtem v obřadu označujícím konec zimního slunovratu v zemích severní Evropy, ale jako dezert se objevilo až v 19. století. Degustujeme verzi s kopečkem čokoládové, karamelové a jahodové zmrzliny.

Francouzi si večeři vychutnávají dlouho; stolujeme minimálně do půlnoci, než se u krbu rozdají dárky. Vánoce tím však v Oursbellile nekončí; další členové rodiny se sjíždějí jestě 3 dny na oběd a večeři s Pierrem a Georginou.

Autorka je spisovatelka, žije v Paříži