Alexej Kusák inicioval odvážný článek o Svobodné Evropě, nakonec spolupracoval s StB
Svobodná československá žurnalistika jara a léta 1968, to byly především dva týdeníky: Literární listy a Reportér. V jejich stínu zůstává neprávem méně známý, ale co do obsahu radikálnější mládežnický časopis Student. Jeho šéfredaktorem byl poslední týdny před okupací Alexej Kusák. Právě jemu věnuje pořad Portréty historik Eduard Burget.
Týdeník Československého svazu mládeže a vysokoškolské rady Ústředního výboru Československého svazu mládeže – tak zněl jeho oficiální podtitul – vnášel do veřejného prostoru témata, která byla i na poměrně svobodné prostředí první poloviny roku 1968 poměrně odvážná.
Publikoval texty donedávna vězněných a stále ještě „zakázaných“ spisovatelů, připomínal české a slovenské politiky v exilu, bez zábran se v něm psalo o tom, co si studenti o takzvaném „obrodném procesu“ myslí.
Odvážní novináři z Literárních listů se počátkem prázdnin 1968 pokusili své mladší kolegy ze Studenta „ukáznit“ tím, že mládežnické redakci doporučili nového šéfredaktora.
Stal se jím spisovatel, výtvarný teoretik, publicista a překladatel z němčiny Alexej Kusák (1929–2017); v roce 1968 respektovaný intelektuál.
Kusák ale všechny zaskočil: během několika dnů zorganizoval výlet redakce Studenta do bavorského Mnichova, kde se redaktoři sešli s vedením české a slovenské redakce Rádia Svobodná Evropa.
Americká rozhlasová stanice, založená na samém počátku studené války byla v moskevském bloku stále vnímána jako klíčový ideologický nepřítel.
Rozsáhlý článek, který vyšel ve Studentu o návštěvě ve Svobodné Evropě ve druhé polovině července 1968, proto způsobil skutečný poprask. Mělo jít jen o první díl, redakce se ale za týden omluvila a pokračování už nezveřejnila.
Čtěte také
Alexej Kusák vzápětí po 21. srpnu 1968 zamířil do Německa, kde nakonec zůstal. Několik let mu trvalo, než získal dobře placené místo v redakci prestižního hamburského časopisu o umění Art.
O životním štěstí ale hovořit nemohl. Postavení exulanta neodpovídalo jeho představám o spokojeném životě. I kvůli tomu se začíná koncem roku 1978 odvíjet složitý příběh, na jehož konci může sice Alexej Kusák cestovat i do Husákova Československa, ale už jako agent Státní bezpečnosti pod krycím jménem Študák.
StB se živě zajímala o Kusákovy kontakty do prostředí Svobodné Evropy, podle historika Prokopa Tomka měl přinášet informace o lidech jako Jaroslav Dresler, Karel Jezdinský, Antonín Kratochvil, Agneša Kalinová nebo Vladimír Kusín. Spolupráci se Státní bezpečností ukončil až počátkem roku 1990.
Eduard Burget zařadí v pořadu Portréty peripetie života Alexeje Kusáka i jeho zajímavé dílo zařadí do příslušného kontextu, ocituje z jeho prací a také z Kusákova svazku, který si vedla Státní bezpečnost. Poslechněte si v audiozáznamu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
