Alexandr Mitrofanov: Zemřel Sergej Jurskij, jeden z posledních ruských kulturních velikánů
Každá národní kultura má mimořádně nadané umělce. A pak má mimořádně nadané umělce, kteří se vyznačují i důstojností a občanskou statečností.
Když se tyto vlastnosti snoubí, lze hovořit o velikánovi. Jeden z posledních velikánů ruské kultury navždy odešel dnes. Divadelní a filmový herec, recitátor, režisér a spisovatel Sergej Jurskij zemřel v Moskvě ve věku nedožitých 84 let.
Alexandr Mitrofanov: Kreml ve snaze uklidnit společnost zkouší osmdesát let staré metody
Země podle 45 procent respondentů v průzkumu ruské agentury Levada Centr nejde správným směrem. Vladimiru Putinovi v průzkumu agentury VCIOM důvěřuje jen 32,8 procenta dotázaných.
Síla osobnosti Jurského, jeho herecký věhlas v několika generacích byl takový, že se ozvala všechna média včetně oficiálních. Přitom byl vůči současnému režimu dlouhá léta ve výrazné morální opozici.
Dal to najevo mimo jiné podporou Michaila Chodorkovského, Pussy Riot, protestem proti anexi Krymu a válce na Ukrajině a proti nejnovějšímu kriminálnímu pronásledování ruských divadelníků.
Od Puškina a Čechova k Zoščenkovi a Charmsovi, to byly jen obrysy jeho uměleckého záběru. Chtěl bych ale přiblížit okamžik vzniku jeho postojů, kdy se ze sovětského, byť výjimečného herce začal klubat svobodný občan. Došlo totiž k tomu v Praze, v posledních dnech srpna 1968.
Invazi považuji za chybnou
Alexandr Mitrofanov: Nůžky mezi bohatými a chudými se v Rusku dál rozevírají
Souhrnné jmění deseti nejbohatších Rusů od začátku loňského roku vzrostlo o 10,8 procenta, uvedla agentura Bloomberg.
Leningradské divadlo BDT hostovalo v Československu na jaře 1968. „Praha dýchala inspirací,“ napsal Jurskij v jedné ze svých pozdějších knih. „Svoboda! Svoboda od slídění, od cenzury, od Státní bezpečnosti, od moskevských ‚poradců‘ ve všech oblastech života. Svoboda od strachu.“
S úctou a sympatiemi zmiňuje Pavla Landovského, Otmara Krejču, Jana Třísku, Marii Tomášovou, Jana Kačera, Miloše Formana, Jiřího Menzela, Leoše Suchařípu. Narůstají však v něm obavy z reakce Kremlu.
Když se na pražském Hlavním nádraží loučí s BDT tehdejší šéf Divadla na Vinohradech František Pavlíček, popisuje to Jurskij takto: „Několikrát zakřičel: ‚Už se nikdy neuvidíme!‘ Měl pravdu.“
Alexandr Mitrofanov: Průměrný Rus zažívá informační šrapnely
Běžný ruský konzument informací byl v minulých letech zásobován z oficiálních zdrojů zpravidla jen zprávami, jak zle se mají na Ukrajině a na Západě.
Jenže v srpnu 1968 posílá moskevské ministerstvo kultury Jurského do Československa znovu, na Jiráskův Hronov. Pak v Praze potkává vdovu Michaila Bulgakova Jelenu. Večer 20. srpna stráví společně v kině. Umírají smíchy, protože dávají Hoří, má panenko. Ráno je ale všechno jinak.
„Cítil jsem neutuchající stud. Za to, že mluvím rusky, že se prokazuji sovětským pasem, že vysvětluji, jak jsem pobouřen, že mám strach před tím, co přijde...“ píše. A zaznamenává: „Byla to pro mě první kapka odporu proti státu.“
Po návratu do SSSR odmítl Jurskij říci byť slovo do tehdejších médií. Známý fyzik ho schoval mezi výzkumníky v Dubně. Ve zprávě o cestě do Československa uvedl: „Chovali se k nám dobře. Osobně jsem nepostřehl jediný důvod pro invazi. Invazi považuji za chybnou.“ Později se mu to vrátí ve faktickém zákazu činnosti v Leningradě. Odjíždí do Moskvy.
Jurskij začátkem tohoto století napsal o konci 60. let: „Tehdy jsem nedosáhl velkolepého individualismu vysoce civilizovaného člověka, který odpovídá výhradně za sebe a objeví se před Bohem jako celek, nikoli jako částečka čehosi jiného. Ani teď jsem ovšem tohoto stavu nedosáhl a sotva ho někdy dosáhnu.“
Nyní, když se jeho život uzavřel, je vidět, jak daleko po této cestě stihl ujít.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
