Alexandr Mitrofanov: Vládní déjà vu z dávných dob
Dnes dopoledne proběhl pokus poslanců pravicové opozice o mimořádnou schůzi Sněmovny k zahraniční politice. Hlavním řečníkem byl předseda ODS Petr Fiala.
Po Sobotkově vládě žádal, aby prostřednictvím jednání s opozicí zařídila širší národní shodu na tom, co jsou zahraničněpolitické priority. Podle něj tato shoda není ani na úrovni vlády. Přednesl další připomínky, z nichž stojí za povšimnutí dvě zásadní.
První se týkala neřízené střely z Pražského hradu: „Nejednota stran ve věci zahraniční politiky, nebo nejednota uvnitř vlády a celková nejednota ve věci zahraniční politiky vytváří zmatek a vakuum, které zaplňuje aktivně prezident, a tím narušuje ústavou daný řád, že za zahraniční politiku je zodpovědná vláda. Bohužel akcenty zahraničněpolitických aktivit prezidenta, které nejsou korigovány dostatečně vládou, vedou ke zpochybnění našeho euroatlantického směřování a naproti tomu se tady nabízejí různé orientální a východní experimenty.“
Podle Fialy se Hrad stal „autonomním centrem zahraniční politiky a bohužel i obhajoby některých zahraničních zájmů v České republice.“ To všechno podle šéfa ODS má důsledek, že se stáváme nečitelnými, nepředvídatelnými spojenci. Nedávno podobnými slovy hovořil o aktivitách prezidenta Miloše Zemana nejvyšší český zástupce v NATO generál Petr Pavel.
Druhá výtka se týkala formy, jakou čtyři nejvyšší ústavní činitelé zareagovali na setkání ministra kultury Daniela Hermana s dalajlámou, které podráždilo oficiální čínské kruhy.
Mysleli si, že budou zase zvoleni
„Tou nestandardní, neobvyklou, ponižující politickou deklarací jsme reálně nezískali vůbec nic. Pouze jsme si tady vytvořili nějaký diplomatický precedens, který poslal významný signál o vychýlení a jednostrannosti naší současné zahraniční politiky vůči některým zemím, jmenovitě Číně,“ řekl Fiala.
Obě kritické poznámky na adresu vládní politiky nejsou pouhou součástí povinné agendy opozičního politika. Přesně odrážejí stav veřejného mínění, jehož značná část byla právě chováním vlády vůči partyzánskému prezidentovi a poručníkovské Číně značně pobouřena.
Fialovi odpovídal premiér Bohuslav Sobotka a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Dojem z jejich projevů byl, jako kdyby neslyšeli, co vyčítal vládě zástupce opozice. Premiér obsáhle informoval poslance o výborném technickém výkonu kabinetu v oblasti zahraniční politiky. O Zemanovi jako rozbíječi těchto snah ani o problematickém tónu české vlády vůči Číně nemluvil.
Ministr zahraničí ve svém neuvěřitelně živelném a těžko sledovatelném, tudíž neprofesionálním projevu pak měl spíše tendenci Čínu omlouvat.
Schůze se nakonec nekonala, protože vládní poslanci ji nepodpořili. To, jak se vidí premiér a šéf zahraničí, mi připomnělo náladu funkcionářů Občanského hnutí před volbami v roce 1992. Tehdy měli převahu ve federální i české vládě a mysleli si, že všechno dělají tak dobře, že budou zase zvoleni. Sobotka byl v té době mladým sociálním demokratem, Zaorálek činitelem Občanského hnutí. Volby pak OH prohrálo na celé čáře.
Autor je komentátorem deníku Právo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
