Alexandr Mitrofanov: Stín Leonida Huňaté obočí
Patřím k pamětníkům projevů někdejšího generálního tajemníka KSSS Leonida Brežněva. Při sledování čtvrtečního poselství prezidenta Vladimira Putina před ruským parlamentem byl v sále jako by přítomen právě Brežněvův stín.
Za tehdejších dob existoval rozpor, který všichni brali jako součást rituálu. Od mikrofonu zněla slova o dalších úspěších země, tu a tam neadresná kritika, a sliby, že v nadcházejících letech dojde ke zvýšení životní úrovně širokých mas. Masy přitom věděly, že v reálném životě jde vše od deseti k pěti.
Putinův projev v první, sociálněhospodářské části byl plný slibů. V jedné chvíli se zdálo, že, soudě podle jeho vzletných plánů, se Rusko v dohledné budoucnosti stane naprostou světovou jedničkou v průmyslu 4.0. O mohutném investování do dopravní infrastruktury, zdravotnictví a školství nemluvě.
Tváře poslanců a senátorů, kteří projev poslouchali, vypadaly v souladu s dlouholetým zvykem podobná slova vrchnosti oddaně vítat. Potlesk zněl neustále, ale nebyl doprovázen pravým entuziasmem.
Zato druhá část zažehla nejen ve tvářích posluchačů, ale v srdci samotného řečníka opravdu velké emoce. Putinův hlas byl najednou silný, už téměř nekašlal a nezakrýval triumfální vzrušení.
Děla místo másla, mrtvoly místo masa
Aplaus se v určitých chvílích ozýval téměř jako na rockovém koncertu. Není divu. Ruský vůdce právě ohlašoval světu, že jeho země má zbraně, před nimiž se nikdo nebude moci ubránit, a že proto žádá, aby se svět změnil v souladu s tímto prohlášením Kremlu.
Bylo to opět podobné řečem politiků za Brežněva. Byl tu ale podstatný rozdíl. Generace Leonida přezdívaného Huňaté obočí dožívala starokomunistický sen o spravedlivém zřízení, které budují a musí proto překonat prohnilý kapitalismus.
Putina žene zlost, že ho kapitalismus rozvinutých zemí, na kterém by se rád podílel jako jeden z pánů světa, vyřadil z party. Ve čtvrtek bylo vidět, že je přesvědčen, že našel nástroj, který ho do společnosti vyvolených vrátí. To jsou ty údajně nepřemožitelné zbraně.
Jaké ale byly okamžité reakce v ruském veřejném prostoru? Vynecháme-li loajální výkřiky, mezi nimiž vévodil návrh šéfredaktorky RT (Russia today) nazvat ruskou vítěznou zbraň Voloďa, Putinovo militantní vychloubání nevyvolalo všeobecné nadšení, ba ani důvěru. Uvedu několik ukázek z mnoha.
Šéf Institutu kosmické politiky Ivan Moisejev takto okomentoval pro ruský server The Insider hlavní Putinův trumf, údajnou raketu s jaderným pohonem: „To je nějaký zmatek. Takové věci jsou nemožné. A nejsou ani potřebné. Nelze opatřit raketu s plochou drahou letu jaderným pohonem. A takové pohony neexistují.“
Spisovatel Dmitrij Bykov na Putinův projev zareagoval básní: „Měli jsme už dříve jasno, teď se přesvědčí masa: Zpočátku jsou děla místo másla, posléze mrtvoly místo masa.“ A množí se i v ruském prostoru hlasy, které připomínají, jak skončily závody ve zbrojení za Brežněva. Sovětský svaz byl uzbrojen a skončil.
Autor je komentátorem deníku Právo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
