Alexandr Mitrofanov: Rusové cítí sociální napětí a netroufnou si plánovat budoucnost
V Rusku začínají být populární sociologické průzkumy a názory sociologů a politologů víc než kdykoli v předchozích letech. Lze to vysvětlit všeobecně sdíleným pocitem, že země vstupuje do období nestability, přičemž vývoj a finále tohoto procesu nejsou široké veřejnosti vůbec jasné.
Eva Turnová: Buď pochválen Putin na Artěku. Nohavica a rukáv taky
Za dob Sovětského svazu navštěvovaly mezinárodní pionýrský tábor Artěk statisíce dětí z východního bloku.
Agentura Levada Centr je tradičně vnímána nejen v zahraničí, ale i v Rusku samotném jako ostrůvek nezávislé sociologie. V září zveřejnila výsledky pravidelného ročního šetření, z něhož vyplynulo, že Rusové pociťují stále rostoucí sociální napětí.
Nejvíce je znepokojuje růst cen, ožebračování obyvatelstva a nezaměstnanost. Sociologové došli k závěru, že situace ve společnosti se podobá stavu před ekonomickým krachem v roce 1998.
Nesprávný směr vývoje
Čerstvě zveřejněný průzkum Levada Centru byl věnován tomu, zda a jak si Rusové plánují budoucnost. Počet lidí, kteří plánují svou budoucnost na nejbližších pět šest let, klesl v porovnání s květnem 2016 ze 17 na 11 procent. Množství Rusů, kteří žijí s pocitem, že neví, co se s nimi může stát v nejbližších měsících, naopak vzrostlo ze 37 na 46 procent.
Jefim Fištejn: Jak dostat Rusy do ráje?
Letmá poznámka prezidenta Donalda Trumpa, kterou přičinil 20. října v televizním rozhovoru o tom, že Spojené státy vypoví Smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu, jestliže Moskva nepřistoupí na novou dohodu, očividně Kremlem otřásla.
Drtivá většina dotázaných, kteří mají plány na nejbližší dva roky, na pět šest let a dokonce na delší dobu dopředu, patřila k lidem s nadprůměrnými příjmy. Ti, kteří měli příjmy pod průměrem, si plánovat netroufali.
Zároveň se zvýšil podíl respondentů, kteří hodnotí směr vývoje země jako nesprávný. V říjnu 2017 to bylo 27 procent dotázaných, v říjnu 2018 již 40 procent. Za uvedený rok více než o 10 procent vzrostl počet lidí, kteří by se zúčastnili ekonomických či politických protestů.
Rusko jako staré auto
Co zaměstnává nejvyšší vedení země, lze usoudit z výroku pověřeného petrohradského gubernátora Alexandra Beglova. Šéfredaktor rozhlasové stanice Echo Moskvy Alexej Venediktov doprovodil citaci jeho slov dovětkem, že Beglov je členem Rady bezpečnosti Ruské federace, tudíž tlumočí, o čem se tam povídá.
Beglov řekl: „Země má dnes před sebou tři megaúkoly. Je to vytvoření nových jaderných zbraní, modernizace armády a ochrana vědomí obyvatelstva před vlivem Západu.“ Ve stejnou dobu pronesl Vladimir Putin, že v důsledku jaderné války přijdou Rusové jako mučedníci do ráje, a ostatní prostě chcípnou.
Profesor MGIMO Valerij Solovej je politologem, který poskytuje veřejnosti insiderské informace a současnou státní moc vůbec nešetří. Ve svém rozhovoru na TV Dožď přirovnal Rusko ke starému autu, které se pohybuje z posledních sil nehledě na to, že z něj jedna za druhou padají součástky včetně kol. V jedné chvíli se podle Soloveje nečekaně zastaví a rozpadne se. Podle jeho odhadů se to stane ještě v době, kdy bude Putin sedět v Kremlu, protože možnosti systému, který vytvořil, jsou vyčerpány.
Autor je komentátorem deníku Právo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
