Alexandr Mitrofanov: Poučení z krizového dneška
V tomto týdnu nejdříve v ústředním sídle KSČM začala výstava s názvem „Dni zářící hvězdy; dni narození věčného generálního tajemníka Korejské strany práce soudruha Kim Čong-ila“.
Pak tu byla vzrušená debata v Poslanecké sněmovně nad návrhem ratifikace asociační dohody Evropské unie s Ukrajinou, což ale byla jen záminka ke srážce dvou výkladů, kam bychom měli patřit.
Komunisté vytáhli informace o pronásledování na Ukrajině svých souvěrců. Pozornost jiným případům pronásledování, rabování, či vraždění na stejném území, které prováděli lidé s nimi spřízněni ve vztahu k Rusku, nevěnovali.
Na opačném pólu byla TOP 09 a ODS a hlavním řečníkem se stal Miroslav Kalousek. Šel na ostří nože: rozhoduje se, zda naše země bude patřit na Západ s jeho hodnotami, anebo spadne znovu do ruského područí.
Sociální demokraté se točili na obrtlíku. Západ, to ano, ale musíme říct Ukrajině, že bývá ošklivá stejně jako Rusko. Dohodu schvalme, ale prosaďme doprovodné usnesení, abychom dali tyto dvě země na roveň. Je to komunistický postoj v bledě oranžovém.
Opepřil ho plamenným projevem ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Být to o pár set let dřív, přijali by ho k flagelantům bez kandidátské lhůty. Odmítal poučovat Východ a hořce spílal Západu za hrůzy, které se v jeho dějinách staly.
Zahrnul do toho i hitlerovské koncentráky, které ovšem nacisté odkoukali od bolševiků. Bylo to jako z deníčku pubertální dívky, která vypočítává, jak jsou taťka a mamka hrozní, a k jejich rodinnému domku se mezitím blíží lupiči.
Pravdu měl Kalousek. A to nikoli proto, že je tak moudrý, ale proto, že sleduje, co zcela otevřeně říká Kreml. Neplatí totiž sebemrskačská teze, že Rusko se urazilo, protože ho Západ nevnímá jako přítele, ale to, co v Rusku vykoukne i z konzervy, když ji tamní občan otevře: Západ je nepřítel, chce nás napadnout, chce nás porobit! Musíme být silní, zbrojit a šířit Ruský svět po světě!
Jen ty metody jsou nyní rafinovanější než před padesáti lety. Ruský list Vědomosti dnes píše, jak se v této zemi prosazuje soudobý fašismus: „Mohou ho obrodit svými činy běžní občané a zástupci moci, kteří nebudou mít oporu ve srozumitelných a přijímaných jako 'svoje' formálních institucí domácí a zahraniční politiky. Z tohoto důvodu, stejně jako ve výmarském Německu, má fašistický projekt v Rusku šanci na podporu většiny.“
Jinými slovy přichází tento projekt poté, co většina společnosti zavrhla parlamentní demokracii jako něco, co je dobré pro kohosi kdesi, ale pro nás ne, a odevzdává svá práva dobrovolně tomu vůdcovi, který slíbí, že bude líp.
V Rusku je proces téměř u konce, formální slupka demokratických institucí už nezakrývá jejich loutkovou podstatu.
Tento model, bude-li úspěšný v jiných zemích, a bude-li v čele takové země vůdce, který si to s Ruskem nechce rozdat, protože ho zajímá hlavně obchod, je právě tou novou účinnou zbraní v rámci hybridní války.
Jaképak tanky v ulicích Prahy. Zapomeňte, doba je jiná.
Autor je komentátorem deníku Právo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
