Alexandr Mitrofanov: Jsou sociální bubliny předobrazem zítřka?

17. březen 2017
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Alexandr Mitrofanov

Tuto úvahu nastartoval rozhovor předního datového analytika Josefa Šlerky pro web The Student Times. Šlerka zkoumá stav společnosti na základě rozboru údajů, které o sobě chtěně i bezděčně sdělují lidé na sociálních sítích.

V rozhovoru konstatuje prohlubování situace, kdy se lidé spokojí se vztahy uvnitř sourodé sociální bubliny. Vysvětluje, že to souvisí s faktem, že máme za přátele spíš lidi, kteří sdílí naše hodnoty, vzdělání apod. Šlerka ale zdůrazňuje: „Ze společenského života postupně mizí řada institucí, které toto dříve nějak vyvažovaly, ať už to byla vojna nebo církev. Tedy místa, kde docházelo k určitému setření sociálních rozdílů.“

„Máte před sebou šanci na velmi slušně rozdělenou společnost, která si prostě nebude rozumět,“ uzavírá Šlerka. To je ovšem ozvěna knihy, kterou před dvaatřiceti lety zveřejnili jako jedno ze svých posledních společných děl Arkadij a Boris Strugačtí. V českém překladu se jmenuje Vlny ztišují vítr.

Děj probíhá ve vzdálené budoucnosti. Evoluce lidstva dospívá k bodu, kdy se od lidí odděluje menší skupina tzv. lidenů s odlišnými schopnostmi. Vztah mezi lidmi a lideny je popsán jako „vztah velmi zkušeného a věčně zaměstnaného dospělého k sympatickému, ale nesnesitelně otravnému capartovi“. Jde o bolestivý proces, protože „nejhorší na tom je, že rozkol rozděluje rodiny, přátele.“ Tento jev, jak lze pozorovat už několik let, zasáhl mnohé lidi i v naší současnosti. Ale jak říká jeden z lidenů: „Jenom by mě zajímalo, jestli už jste viděl nějaký pokrok bez rozkolu.“

Poučení se nebere

Lidstvo jako masa je daleko lépe manipulovatelná než jedinec

Na myšlenku Strugackých dnes navazuje fenomén ruského kulturního života, popularizátor literatury, spisovatel, básník, učitel a publicista Dmitrij Bykov. Evoluční křižovatku lidstva, na které se právě nachází, má za hotovou věc. Ve Vlnách měli lideni zvláštní mozky, Bykov se domnívá, že dělicí čára v současnosti prochází jinde.

Na jedné straně jsou lidé, kteří potřebují k naplnění života tvorbu, radost, toleranci, na straně druhé jsou bytosti poháněné frustrací, nevraživostí, nenávistí. Při pohledu na dnešní vývoj vypadá toto dělení jako oprávněné.

Prognóza může být podle Bykova dvojí. Buď se lidstvo rozdělí na dvě větve, které si nebudou navzájem překážet, ale nebudou sdílet společné zájmy. Anebo, což je pravděpodobnější, negativní část bude chtít sáhnout k prostředku, kterým si vždy pomohla v podobných situacích v minulosti. Rozpoutá agresi. Končívalo to zničením nadanější části populace a bídou i pro tu méně nadanou, ale poučení se z toho nebere.

Na křižovatce, která je komplikovanější i proto, že vývoj vědy a technologií objektivně vyhazuje z kola ven lidi, kteří nemají vyšší kvalifikaci, by měli sehrát svou úlohu politici. Občané, kterým záleží na mírovém vyústění této krize, by měli ve vlastním zájmu volit politiky, kteří volají po sociálním smíru, a nepustit k moci ty, kteří si budují mocenský kapitál rozpoutáním zloby, závisti a zášti.

Pokud samozřejmě takový postup umožní konkrétní nabídka politiků.

Autor je komentátorem deníku Právo.

Spustit audio