Alexander Tolčinský: Budou prodlouženy sankce EU proti Rusku?
Spolková kancléřka Angela Merkelová během projevu v Bundestagu před summitem nejvyšších představitelů Evropské unie zdůraznila, že asociační dohody s Gruzií, Moldavskem a zejména s Ukrajinou nejsou namířeny proti Rusku, jak to interpretuje Vladimir Putin.
V geografické poloze zmíněných zemí v postsovětském prostoru je jejich situace za současných poměrů kritická. Už poněkolikáté budu opakovat výrok ruského ministerstva zahraničí z předloňského roku, že žádná země nemůže být v uvozovkách „dvojitě“ těhotná.
Krátce řečeno, buď se může asociovat s Evropskou unií, ale ne současně se integrovat s Euroasijskou unií, kde jsou spolu s Ruskem ještě Bělorusko a Kazachstán.
Německá kancléřka si naopak myslí, že by zmíněné země mohly spolupracovat s oběma uskupeními, což neznamená, že by musely být členskými zeměmi některého z nich.
Když se před Kremlem sešlo několik desítek tisíc lidí v souvislosti s výročím připojení Krymu k Ruské federaci, tvrdil ruský prezident, že jsou Rusové a Ukrajinci jeden národ, a že právě Ukrajinci objektivně zhodnotí, kdo jejich zemi přivedl do současného stavu.
Jenže Ukrajinci v parlamentních volbách hlasovali za síly, které byly v opozici proti někdejšímu prezidentovi Janukovyčovi a jeho Straně regionů a dali tak mandát současnému vedení prezidenta Porošenka a předsedy vlády Arsenije Jaceňuka.
Je samozřejmé, že obyvatelé Krymu, ani luhanské a doněcké oblasti, které ovládají separatisté, hlasovat nemohli a většinou ani nechtěli. I proto nástupnické síly po zdevastované Straně regionů jsou v ukrajinském parlamentu v menšině.
Premiér Jaceňuk se v Bruselu snažil lobovat za to, aby Evropská unie sankce proti Rusku nerušila. Ruský prezident mluvil i o nich. Jejich dopad na Rusko prý není fatální a západní sousedy v této souvislosti označil za ne příliš nápadité, nicméně na poradě s představiteli Krymu a Sevastopolu přiznal, že dočasné potíže způsobit mohou.
Schůzka premiérů a prezidentů Evropské unie probíhá od čtvrtka do pátku. Téma sankcí proti Rusku bude jedním z hlavních témat.
Český premiér Sobotka krátce po příletu prohlásil, že se zrušením sankcí by se mělo počkat do příštího summitu, až podle toho, jak bude Moskva postupovat v plnění svých závazků, které vyplývají z minských dohod. Sankce proti Rusku mají vypršet 31. července.
Německo a Velká Británie vyjádřily vůli, aby bylo o jejich prodloužení, či neprodloužení rozhodnuto už tentokrát, nicméně další státy jsou zdrženlivější.
Sankce mimo jiné zakazují export některých výrobků do Ruska, blokují Moskvě přístup k některým technologiím spojeným například s těžbou ropy a omezují ruským bankám a firmám přístup na finanční trhy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
