Akustický detektor výbušnin pracuje na dálku

25. říjen 2013

Tým amerických vědců vyvinul nový způsob detekce a identifikace výbušnin uvnitř bomb. Detektor funguje na principu kombinace ultrazvukových vln a laseru, přičemž je schopen pracovat i v poměrně velké vzdálenosti od bomby. To je výhodné zejména z hlediska bezpečnosti jeho obsluhy.

Jako první přístroj, detekující výbušniny na velkou vzdálenost, je dokonce schopen určit také základní třídu výbušniny. Tedy hlavně vyřešit otázku, zda jde o výbušninu s vysokou či nízkou ničivou energií. První typ se užívá zejména pro vojenské a průmyslové účely, trhání materiálu a demolice, a projevuje se většinou nadzvukovou rychlostí detonace (sem patří například výbušnina C-4). Druhý typ vybuchuje převážně podzvukovou rychlostí a příslušný výbuch vypadá jako prudké hoření (střelný prach). Výbušnina má v tomto případě často charakter směsi paliva a oxidantu a spíše pohybuje předměty v dosahu nárazové vlny, než aby je trhala.

Detektor nejdříve pomocí vyslaných ultrazvukových vln jemně rozvibruje plášť bomby i její vnitřek. Charakteristika či signatura výsledných vibrací je pak velmi přesně snímána pomocí laserového vibrometru. Podle analýzy této vibrační odezvy pak mohou vědci přesně určit, jaký charakter má vnitřní stavba bomby a o jaký typ výbušniny se jedná. Každá výbušnina je totiž zároveň materiálem s unikátními či odlišnými mechanickými vlastnostmi. Pokud je bomba opatřena tvrdým kovovým pláštěm, nejlépe se osvědčilo působení ultrazvuku s krátkými vlnovými délkami. Pokud je bomba naopak obalena materiálem typu měkké umělé hmoty, je lepší zvolit ultrazvukové vlny s delšími vlnovými délkami.

Zdroje: Phys.Org, Popular Science

autor: Pavel Vachtl

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.