Akcie a život

16. září 2006

Logo|foto:Český rozhlas

Cenu akcií zpravidla určuje trh. Ale jisté to není, jak ukazuje příklad akcií komunálních služeb v Havířově, jejichž cena se po letech diskusí mezi jejich vlastníkem, právníky a zastupiteli města nakonec vyšplhala na tři lidské životy. Co má tohle znamenat? V Havířově nezabíjel žádný zakuklený terorista, nýbrž bývalý ředitel, který se neúspěšně domáhal vyplacení miliónů za akcie, které pořídil za tisíce. Cítil se natolik v právu, že zabil druhé i sebe, protože mu zřejmě život bez těch miliónů nedával smysl. Snad je to případ pro psychiatra.

Člověk, který zabíjí kvůli tomu, že mu nevyšla finanční spekulace, při které by vyzrál na své spoluobčany, je nepochybně divný. Jenomže co se o bývalém řediteli dovídáme od lidí, kteří ho znali, je ještě divnější: Máme zde co do činění s člověkem, který natolik uvěřil ideálu tržního prostředí, ve kterém je bezpracný zisk lidským právem, že se rozhodl exemplárně zabíjet a zemřít, aby změnil svět k lepšímu. Míněn je tady svět, ve kterém se hodnota člověka rovná hodnotě jeho akcií.

Čí je to ale svět? Práva na snadný výdělek se může reálně domáhat pouze zlomek populace. Naprosté většině lidí nezbývá, než se živit prací. Pro ně pak oběť akcionáře, který vzal právo do svých rukou, nedává valný smysl. Akcie, které nemají šanci levně pořídit, jim nikdo nemůže znehodnotit. A jejich sen o snadném výdělku se nemůže rozplynout, neboť jim snadný výdělek ani náhodou nehrozí. Pan ředitel zkrátka vraždil zbytečně. Chudí nezbohatnou a bohatých nepřibude jednoduše proto, že aby pár šťastlivců mohlo snadno inkasovat miliony, musí je ti ostatní vyprodukovat. Nejdivnější je, že to panu řediteli jaksi nedošlo.

autor: iho