Akce T4 byla příprava na holocaust, říká historik Fedorovič
Třetí říše se chtěla vypořádat nejen s židy, ale i s duševně nemocnými. Neměli právo mít děti, a nakonec ani žít...
K tématu eutanázie duševně nemocných, v rámci nacistické Akce T4, přivedlo Tomáše Fedoroviče bádání v Památníku Terezín, kde coby historik působí. V části jednoho z objektů terezínského ghetta – takzvané kavalírce – se totiž dřív nacházelo psychiatrické oddělení.
Fedorovič tvrdí, že Akce T4 byla jakýsi předstupeň samotného holocaustu a příprava na řešení otázky duševně nemocných ve vlastních řadách. „Byla to vlastně přípravná fáze a postupy, které se vyzkoušely během eutanázie, se potom ve větší míře prováděly během holocaustu,“ říká.
Sterilizace a smrt
Německo se kromě takzvaného vnějšího nepřítele (tedy židů), chtělo vypořádat i s nepřítelem vnitřním. A za takového nepřítele nacisté považovali duševně nemocné. Ti sice nemuseli být dědičně zatíženi samotným židovstvím, ale také neodpovídali představě plnohodnotného příslušníka árijské rasy. „Jen zdravý člověk má právo rozmnožovat se a vytvářet budoucnost německého národa,“ popisuje zvrácenou nacistickou ideologii historik.
Místa u nás bylo dost. Příběh Evy Žárské-Lukášové, Ilse Reiner-Eichnerové a jejich rodin
Krátce po osvobození Československa od nacismu přivedli rodiče tehdy desetileté Evě Lukášové novou „starší sestru“.
V rámci akce eutanázie byly usmrceny tisíce lidí. Fyzicky „nevhodní“ byli nejprve sterilizováni a poté systematicky usmrcováni. Podle bádání Fedoroviče mezi nimi bylo bezmála 20 pacientů ze Sudet, dalších víc než 60 pak ze Slovenska.
Fedorovič se ve své práci zabýval právě osudy duševně nemocných Čechů a Slováků a informace získával třeba i v archivech léčeben, kde byli ještě před příchodem nacistů židovští pacienti hospitalizováni. „Situace v českých archivech je ráj proti tomu, co vidíme na Slovensku. Je to dané tím, že tam prováděli skartaci zdravotních materiálů,“ popisuje úskalí badatelské práce historik.
Související
-
Není možné, aby byl ve vysoké ústavní funkci zástupce strany,...
Přestože poslanci KDU-ČSL sehnali potřebných 80 podpisů k jednání o odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z postu místopředsedy Poslanecké sněmovny, protlačit bod na ...
-
Izrael se obává trestání svědků holocaustu. Polskou vládu...
Polský Senát schválil kontroverzní zákon o holocaustu. Pokuta nebo až tříletý trest můžou hrozit tomu, kdo by za holocaust činil spoluodpovědné Poláky nebo polský s...
-
Před 75 lety začal romský holocaust. Německo ho čtyřicet let...
16. prosince 1942 vydal velitel SS Heinrich Himmler výnos o deportaci Romů a Sintů do Osvětimi. Dekret měl pro tu dobu typickou byrokraticko-rasistickou dikci a ozn...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
