Adam Drda: Peter Fuss a "ohrožená umělecká svoboda"

Tím to celé mohlo skončit, ale z věci se stal mediální skandál: v Česku je prý ohrožena svoboda umění. Jana Machalická v Lidových novinách konstatovala, že Peter Fuss "asi jen náhodou nedostal přes hubu" a poučeně dodala, že "každé umění potřebuje svobodný prostor a otevřený dialog a nikoliv intoleranci a destrukci. Umění, i to politické, přece pracuje s nadsázkou, hyperbolizací, významovým gestem... a jako takové se má vnímat." Josef Chuchma si v Mladé frontě DNES zase povzdychl: "Jen aby tu za pár let bylo vůbec kde vystavit umělecké projevy, které mají názor na politiku a obsahují v sobě sociologický nebo historizující atak."

Je třeba se vůči tomu ohradit. Především: Fussova instalace je tak průzračně stupidní, že se dá těžko pochopit, proč ji galerie vůbec akceptovala. Copak tam nejsou nějací průměrně vzdělaní kurátoři? Srovnávání Izraele a nacistů patří k běžné demagogické výbavě islamistických i jiných soudobých antisemitů i evropské krajní levice, ví to každý, kdo se někdy ocitl na nějaké demonstraci. Není v tom ani stopa invence - jako provokace, podněcující člověka aby nahlédl věci jinak, to nemá žádný smysl, věcně je to prvoplánová hloupost. Způsob, kterým Fuss ono srovnání demonstroval, zato předem zaručuje, že se spousta lidí urazí a rozzuří, nota bene ve městě, kde má každý druhý nějaké židovské předky nebo příbuzné. Proč by si člověk nemohl dovolit reagovat na sprosťárnu, na záměnu obětí a vrahů, spontánně? Proč by měl dumat, jestli náhodou nejde o umění? Strhat Fussovy montáže je normální svobodná lidská reakce, a na tom nic nemění ani fakt, že u věci asistoval nějaký exhibicionistický trouba, který pronesl cosi o "polských sviních".

Paní Machalická tvrdí, že Fuss asi jen náhodou nedostal přes hubu. Je mi líto, ale je to lež. Peter Fuss se zachoval jako zbabělec, otevření výstavy se pro jistotu nezúčastnil, právě proto, aby přes hubu nedostal. Jeho jméno je pseudonym, nepodstupuje (nebo aspoň v Praze nepodstoupil) žádné riziko - a zdá se mi to příznačné. Podobně jako fakt, že si k demonstraci svého názoru na Izrael a nacismus vybral fotky z filmů: kdyby došlo k maléru, vždycky se přece dá říct, že na těch fotografiích jsou jen herci, že se tak stalo z ohleduplnosti vůči obětem Šóá. Jenže spíš než ohleduplnost je to alibismus, snaha presentovat myšlenku jakoby se vší vážností a přitom si nechat otevřený únikový východ.

Je ohrožená svoboda umění tím, že Fussova výstava předčasně skončila? Asi těžko. Proti Fussovi nezasáhl stát, výstava nebyla ukončena z moci úřední. Dům, ve kterém sídlí galerie NoD, patří židovské obci - a zajímalo by mne, jakou jinou reakci než nejhlubší pobouření by čeští obhájci "svobodného uměleckého prostoru a otevřeného dialogu" zrovna od obce čekali. Představovali si, že zástupci českých Židů svorně vykřiknou: "To je fajn, že máme v domě vystavené nacisty s židovskou hvězdou na rukávě!"? Anebo je to jednoduše tak, že se vedení židovské obce zodpovídá svým členům, jejichž city pro ně mají větší váhu než umělecká svoboda pana Fusse? Nikdo přece nebránil galeristům ani autorovi, aby si našli prostory u majitele podobného smýšlení a výstavu přeinstalovali.

Nakonec už jen poznámka: v Čechách je sto a jeden důvod, proč se bát o svobodu projevu, nejen uměleckého. Přijde mi tragikomické, když se příznaky toho ohrožení vidí zrovna v případu Fussovy výstavy a židovské obce. Je to jako zuřivě bojovat s někým, kdo s vámi slušně rozmlouvá - a nevšimnout si obra s klackem, který vám stojí za zády.

Autor je redaktor Českého rozhlasu Rádia Česko