Adam Drda: Kalouskova „růžová svině“
Chápu, že už tohle téma není úplně aktuální, ale zas není natolik pasé, aby se k němu ještě nedalo něco říct. „Kalouskova složenka“, to je příběh jak z Haškovy povídky: TOP 09 jí vypustila do světa, respektive do našich kastliků, a od té doby si ta věc žije vlastním životem. Včera jsem v baráku našel Kalouskovy složenky hned tři, dvě ležely volně v přízemí na okně, třetí byla na zemi ve vestibulu, kousek od domovních dveří.
Tu jsem, vcházeje domů, zvednul, myslel jsem, že to třeba nějaký soused ztratil. Na Kalouska jsem ten den docela zapomněl a jen četl: „Úhrada dluhu – 121 tisíc“. Na chvilku mne to zaskočilo – mohlo by to být docela dobře moje, třeba za dceru, třeba od dopravních podniků, znáte to. Pak, za vteřinu, přišla úleva: je to moje, ale je to jen podíl na státním dluhu, takže to nespěchá! Kvůli tomu exekutor nepřijde!
Když TOP 09 složenku začala rozesílat, říkali někteří sociálně citliví politici a žurnalisté, že hlavně starší lidé se možná vyděsí, a ten politický žert jim způsobí újmu. Přišla mi ta představa nejdřív legrační, zvlášť když se začaly publiku prodávat teoretické srdcervoucí příběhy důchodců, kteří se hroutí (tedy „mohli by se hroutit“) po obdržení onoho výhrůžného papíru. Infarkt, pokud vím, žádný senior nad složenkou nedostal, koneckonců, je tam doprovodný text a seniorů analfabetů u nás mnoho nemáme. Ale na druhou stranu: po té včerejší příhodě připouštím možnost úleku.
Čím je to způsobeno? Snad i tím, že žijeme ve velmi nepříjemné době, která už se skoro v ničem nepodobá např. zlatým chaotickým devadesátým letům. Každý dluh (myslím tím všechny ty policejní pokuty, zapomenuté zálohy za plyn nebo zaručení se za přítele v nouzi), vás záhy dožene. V novinách čtete děsivé a zřejmě i pravdivé historky o všemocných exekutorech neznajících slitování, o firmách, které nabízejí předražené úvěry, o lidech, kteří si ty úvěry naivně berou, aniž by si pořádně přečetli smlouvu, a pak do smrti platí.
Včerejší zpráva, kterou publikovaly všechny zpravodajské servery říká, že 80 tisíc českých seniorů mělo v roce 2009 exekuci na důchod. Čili kdo se lekne, neleká se Kalouskova vtipu, ale složenky jako takové. Leká se toho až příliš reálného signálu nepříjemností, věci, která se docela dobře může stát. Leká se světa, který přitvrdil.
Teď je ovšem třeba dodat, že jsem se díky Kalouskovu nápadu taky chvíli smál. V jedněch novinách psali, že se lidé kvůli té složence obracejí na policii, což asi taky patří k nejistotě, o níž byla řeč před chvíli, ale současně to trochu připomíná snaživé občany, kteří za normalizace běhali na VB s každým protistátním letákem, nalezeným ve schránce. Právník Miroslav Čapek ve stejném článku dumá, že složenky TOP 09 by mohly být klasifikovány jako přečin, kdyby se ukázalo, že „vyvolávají nepokoje, obavu či strach u větší skupiny obyvatel.“ Jelikož tuhle charakteristiku naplňuje nejen předvolební kampaň jako taková, ale vůbec činnost všech politických stran v Česku (o zpěvu Michala Davida nemluvě), bude to z hlediska práva patrně slepá cesta.
Právník pan Čapek také říká, jaké konkrétní chyby se TOP 09 dopustila: měla prý na složenku napsat výrazným písmem slovo „Neplaťte“. Pan Čapek má fakt úřední smysl pro humor: zkuste si představit, jak vám ti zodpovědní politici z TOP 09 píšou, že váš podíl na státním dluhu činí 121 tisíc Kč, aby vás – jak říkají - vyburcovali ke stejné zodpovědnosti - a k tomu napíšou velkými písmeny: „Neplaťte!“
Nejlepší jsou nakonec ti spoluobčané, kteří zareagovali jako pan Smrž z Českých Budějovic. Ten dal složenku do obálky, poslal ji do sekretariátu TOP 09 a vše opatřil komentářem: „Vážený pane, vracím Vám složenku na úhradu dluhu, při odeslání došlo k omylu. Správnou adresu dlužníka jsem si dovolil připsat.“ Adresa byla pochopitelně Kalouskova, což pan Smrž vysvětlil takto: „Považuji za nebetyčnou drzost, když mi fiktivní složenku s dluhem pošle politik, který se tak dlouho pohybuje na vysokých postech." Na to, co pan Smrž říká, něco je.
Autor je redaktor ČRo Rádia Česko, spoluautor dokumentárního cyklu Příběhy 20. století
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka