Adam Černý: Zemřel Peter de Vries, novinář, který stál na straně obětí zločinu

Většinu své kariéry se věnoval popisování řady zločinů, ale také vyhledávání a usvědčování pachatelů. Jinak řečeno, byl součástí příběhů, o nichž psal. Proto také například sháněl peníze na pomoc rodinám obětí únosů a jen tři týdny před svou smrtí založil konto „Zlatý tip“, kde chtěl shromáždit jeden milion eur na odměny těm, kteří poskytnou důkazy, které by pomohly objasnit osud mladé ženy Tanji Groenové, která v roce 1993 zmizela beze stop poblíž Maastrichtu.

Čtěte také

Adam Černý: Vražda maltské novinářky – zatím částečná spravedlnost

De Vriesova rodina to vyjádřila lakonicky, přesto výstižně: „Peter bojoval až do konce, ale tuto bitvu nemohl vyhrát.“ Byl to odkaz na motto, které měl vytetované na lýtku, že vkleče není člověk svobodný. To motto si nevybral náhodně, je to varianta epitafu z náhrobku jeho otce, že lepší umřít ve stoje než život na kolenou. Proto na varování, co by ho mohlo kvůli jeho práci potkat, odpovídal, že to je součást profesního rizika.

Pokud by přežil, snad by jen poznamenal, že bitev, ve kterých uspěl, byla celá řada a bylo jich tolik, že by stačily i na život delší než oněch čtyřiašedesát let, které ukončily výstřely poblíž televizního studia, odkud vycházel po svém pravidelném vystoupení.

Osobitý styl práce

Čtěte také

Kamila Pešeková: Ve věci vraždy slovenského novináře Kuciaka soud překvapil. Kočner a Zsuzsová jsou nevinní

Peter de Vries nebyl typem novináře sledujícího události s odstupem a pokud možno nezaujatě. Od počátků v bulvárním Telegraafu přes vlastní televizní program až po práci na volné noze se vytrvale věnoval velkým kriminálním případům, z nichž některé jako třeba vysledování pachatelů únosu pivovarského magnáta Freddyho Heinekena mu vynesly slávu, všeobecné uznání i reportérskou nezávislost.

Když atentát odsoudil král i předseda vlády, dávali najevo všeobecně sdílený pocit, že útok na novináře kvůli jeho práci je útokem na svobodu slova, a proto se týká celé společnosti. Předseda vlády Mark Rutte zdůraznil, že společnost má vůči Peteru de Vriesovi dluh, a proto je třeba se postarat, aby právu bylo učiněno zadost a tento zločin nezůstal nepotrestán.

Předseda Syndikátu novinářů ČR Adam Černý|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Případy, které Peter de Vries objasnil nebo které pomáhal odhalit, mu vynesly řadu nepřátel v kriminálním podsvětí. Jejich seznam je tak dlouhý, že policie zatím jen pátrá, kdo z nich si vraždu novináře objednal. Nizozemskem nyní rezonují dvě podstatné otázky: Jak dlouho bude trvat, než bude odsouzen pachatel, a především objednavatel de Vriesovy vraždy, a jak je možné, že se něco takového mohlo přihodit v liberální a otevřené společnosti, která tradičně práci novinářů respektuje a oceňuje.

Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR