Adam Černý: Washingtonský tah na tchajwanské šachovnici

Vyslat přiměřeně vysokého hodnostáře na pohřeb zesnulé, a navíc již bývalé hlavy státu patřívá k diplomatické rutině. Neplatí to ale, pokud na poslední rozloučení s někdejším tchajwanským prezidentem Li Teng-chuejem vyšle náměstka ministra vláda Spojených států.

Čtěte také

S diplomatickým zpravodajem New York Times o tom, jak česká návštěva Tchaj-wanu zapadá do širší geopolitiky

Výjimečnost tohoto politického gesta umocňuje fakt, že tento hodnostář místo, aby jak bývá v podobných případech obvyklé, se v zemi pouze takzvaně otočil, tak na ostrově, který Peking považuje za vzbouřeneckou provincii, setrval několik dní a byl oficiálně přijat tamější prezidentkou Cchaj Jing-wenovou.

Uznávaný státník

Americký vzkaz má několik rovin. První je možné najít v osobě zesnulého státníka, který byl první přímo volenou hlavou státu na Tchaj-wanu s místními kořeny. Nepocházel totiž z řad lidí, kteří uprchli na ostrov před komunistickou vládou v kontinentální Číně. A hlavně jako politik vynikl demokratizací místních, do té doby notně autokratických, poměrů. Když Washington vyslal oficiálního zástupce na pohřeb Li Teng-chueje, oceňuje tak s ním spojené uvolnění na Tchaj-wanu a změny, které k nelibosti Pekingu ukazují, že Číňané mohou žít v demokracii.

Čtěte také

Lída Rakušanová: Vystrčilova cesta na Tchaj-wan odhalila tvář Číny

Druhá rovina se týká úřadující prezidentky Cchaj Jing-wen, která letos v lednu obhájila ve volbách svůj mandát, a to k velké nelibosti Pekingu, který žádné volby na Tchaj-wanu neuznává. Jednak proto, že se konaly ve vzbouřenecké provincii, jednak proto, že volby, které nemá pod svou kontrolou strana, ze své podstaty podrývají její mocenský monopol, a proto je není možno uznat jako volby. To není nic jiného než komunistická verze proslulé Hlavy 22.

Čínské manévry

Třetí rovina je ryze aktuální. Náměstek Keith Krach dorazil na Tchaj-wan v době, kdy Peking razí ve svém blízkém i vzdálenějším okolí čím dál asertivnější politiku, která se však zatím ukazuje jako kontraproduktivní. Washington svým politickým gestem vzkazuje, že i když s Tchaj-pejí neudržuje oficiální diplomatické vztahy, přesto jej s ostrovem poutají zvláštní vazby, nepřímo i v oblasti bezpečnosti, jak to ostatně dokazují tento týden potvrzené nové dodávky zbraňových systémů.

Čínská lidová republika reaguje na cestu vysoce postaveného amerického činitele s obvyklým rituálním pohoršením, doprovázeným například vysláním dvou protiponorkových lodí, přelety vojenských letadel Formoskou úžinou a propagandou stranou a státem ovládaných médií slibujících „vážné následky“.

Předseda Syndikátu novinářů ČR Adam Černý|foto:Khalil Baalbaki,Český rozhlas

Podobná slova doprovázela i nedávnou cestu na Tchaj-wan předsedy Senátu Miloše Vystrčila, druhého nejvyššího ústavního činitele České republiky, která jako středně velká středoevropská země na mezinárodní scéně, marná sláva, představuje jinou váhovou kategorii než Spojené státy. Proto cesta Keithe Kracha, i když je „pouhým“ náměstkem ministra, musí Peking popuzovat mnohem více kvůli jednomu nepominutelnému parametru, a to, že Keith Krach se na Tchaj-wan vypravil s plnou podporou vlády Spojených států.

Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR