Adam Černý: Volby na Tchaj-wanu dráždí komunistickou Čínu
Volby na ostrově s necelými 30 miliony obyvateli by nemusely vzbuzovat ve světě pozornost – to však neplatí o Tchaj-wanu, který komunistický režim na kontinentální Číně pokládá za vzbouřeneckou provincii, kterou chce dříve či později, ale raději co nejdříve, podřídit vládě v Pekingu.
Tu popuzuje už samotné pořádání voleb, kdy si obyvatelé ostrova vybírají svého prezidenta a své zástupce v zákonodárném sboru, protože takové rozhodování je jedním ze znaků suverenity a protože volby stanovené na letošní 13. leden jsou svobodné, což se o manifestačních hlasováních v Číně ovládané komunistickou stranou rozhodně nedá říci.
Čtěte také
Pekingu se nezamlouvá vyhlídka, že by na Tchaj-wanu v prezidentských volbách uspěl William Lai, kandidát Demokratické pokrokové strany, která uspěla už v předchozích dvou volbách a jejímž hlavním rysem je nedůvěra vůči komunistickému režimu a jejíž hlavní strategií je budovat obranu ostrova tak, aby odstrašila útočníka.
Komunistická Čína sice nabízela Tchaj-wanu recept „jedna země, dva systémy“, který slibovala v Hongkongu, sama jej však zdiskreditovala, když v této zvláštní administrativní oblasti prosadila zákon o národní bezpečnosti schválený v Pekingu s cílem omezit a zastrašit politickou opozici a kritická nezávislá média.
Pokušení obsadit ostrov silou
Nedůvěru vůči kontinentální Číně sdílí většina obyvatel ostrova a takřka dvě třetiny z nich se nepokládají za Číňany, ale za Tchajwance.
Čtěte také
Nejistotu posiluje i nynější politika Pekingu, která tentokrát sází více na bič, protože cukry před minulými dvěma volbami nezabraly. Námořní manévry a přelety vojenských letadel v těsné blízkosti ostrova měly dokumentovat odhodlání komunistického režimu prosadit svou verzi sjednocení, které si jako prestižní cíl vytkl dnes již neomezený vládce Číny Si Ťin-pching.
Tady je důvod, proč se volby na Tchaj-wanu mohou týkat celého světa, protože Peking by mohl podlehnout pokušení obsadit silou ostrov, kde se například nachází velká část světové produkce počítačových mikročipů, a to v době, kdy Washington je doma čím dál více zaujat kampaní před listopadovými prezidentskými volbami a v zahraničí starostmi o Ukrajinu napadenou Ruskem a o Blízký východ, kde izraelská odveta za masakr z loňského 7. října hrozí přerůst v širší konflikt.
Nejistotu kolem dalšího vývoje posiluje fakt, že Spojené státy sice neuznávají Tchaj-wan jako nezávislý stát, zároveň však opakovaně daly najevo, že napadení ostrova nebudou nečinně přihlížet, jak ostatně dosvědčují velkorysé vojenské dodávky.
V nynější atmosféře podle průzkumů více voliče oslovovala Demokratická pokroková strana a ne její největší konkurent Kuomintang, ačkoli právě tuto stranu na Tchaj-wan po druhé světové válce vyhnali čínští komunisté.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
