Adam Černý: V nedělních volbách to Erdogan nemá jisté

22. červen 2018
Před prvním kolem prezidentských a parlamentních voleb převládá v zemi pocit, že vítězství Erdogana a výhra jeho strany nejsou zcela jisté

Dlouhá vláda svádí vládce k pocitu sebejistoty, tak proč by si měl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dělat před nedělními volbami starosti?

Jeho islamistická strana AKP a on v jejím čele řídí zemi 16 roků a zvláště v posledních letech, po potlačení nezdařeného puče, upevnili svou moc zatýkáním skutečné i smyšlené opozice, potlačováním nezávislých médií a desetitisícovými čistkami ve státní a veřejné správě.

Turecká opozice se probouzí a má šanci sebrat Erdoganovi hlasy

Recep Tayyip Erdogan

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se na politice ve své vlasti podílí už více než 25 let. Nejprve jako komunální politik, pak jako starosta Istanbulu, předseda vlády a v současnosti v roli hlavy státu.

Těžko se dnes najde země, kde by ve vězení bylo na 150 novinářů, mnozí z nich často stále ještě bez toho, že by znali oficiální znění obžaloby, a bez vyhlídky, že by se mohli obhájit před nezávislým soudem.

Proto je překvapující, že před nedělním prvním kolem prezidentských a parlamentních voleb převládá v zemi pocit, že vítězství Erdogana a zvláště výhra jeho strany nejsou zcela jisté. Svědčí o tom chabé výkony dříve sebejistého favorita voleb na mítincích, kde vypadá bez jiskry a kdy si plete jména měst, ve kterých vystupuje.

Jediné, nač sází, je šíření strachu a obav z domácího nepřítele, kterým je terorismus, čímž se v tomto případě míní Kurdové, ale také z nepřítele vnějšího, za který je často nepokrytě označován Západ.

Nesouhlas až u uren

Přesto z výsledků průzkumů veřejného mínění vyplývá, že prezident si nemůže být jist výhrou už v prvním kole, což by sebou neslo riziko, že ve druhém se dokáže opozice proti němu sjednotit.

Turecký  prezident Recep Tayyip Erdogan

Ještě nadějněji pro opozici vypadají vyhlídky v soupeření o poslanecká křesla, kdy může dosud vládnoucí AKP přijít o absolutní většinu, což by znamenalo, že Erdogan i s jeho loni v referendu posílenými pravomocemi by měl po dlouhé době proti sobě jasnou protiváhu.

Turecká železná lady má šanci porazit Erdogana. Je třeba obnovit demokracii, tvrdí politička

Kandidátka na tureckou prezidentku Meral Aksenerová

Za sedm týdnů se v Turecku uskuteční prezidentské volby. A jak tvrdí britský deník Guardian, jedinou kandidátkou, která má skutečnou šanci postavit se současnému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoğanovi, je Meral Akşenerová, předsedkyně středopravicové Strany dobra (IP).

Všechny tyto známky by mohly dříve roztříštěnou opozici vést k soudržnosti a hlavně v ní posilovat naději, že tentokrát se podaří „neporazitelného“ Erdogana přemoci. To by tu však nesměla být trpká zkušenost, jak se samovládce vyrovnává s hrozícím omezením vlastní moci.

Když se před třemi lety prokurdské straně HDP nečekaně podařilo proniknout do parlamentu a Erdoganova AKP tak přišla o absolutní většinu, prezident během několika měsíců vypsal předčasné volby a s podporou vládě podřízených médií a pravděpodobně i díky falšování hlasovacích lístků dostal výsledek, který mu parlamentní většinu vrátil zpět.

Znamená to snad, že šance opozice je předem marná, když turecká média jsou pod vládní kuratelou? To je sice pravda, zároveň se však objevil nový faktor. Zatímco Erdogan se dříve mohl vykázat skvělými hospodářskými výsledky, dnes o ekonomice se slábnoucí lirou a rostoucím zadlužením raději nemluví.

Adam Černý

Omezení veřejné debaty přineslo ještě jeden efekt. Není totiž vyloučeno, že průzkumy veřejného mínění neodrážejí úplně míru nespokojenosti s Erdoganem a že svůj nesouhlas dají najevo voliči až u hlasovacích uren.