Adam Černý: V čele Evropy jsou dvě ženy – Němky
Předsednictví v čele Evropské unie se střídá po pololetích.
Od doby, kdy byla schválena Lisabonská smlouva, už nemá pravidelně se po půl roce střídající předsednictví v Evropské unii takovou váhu, jako když prezidenti či premiéři té či oné země řídili schůzky se svými protějšky. Pravidlo o výjimce potvrzující pravidlo dokazuje právě začínající pololetí, kdy se unijního předsednictví ujímá Spolková republika, země s nejsilnější evropskou ekonomikou. A to v době, kdy na kontinent dopadají důsledky koronakrize.
Čtěte také
Co oněm šesti měsícům dodává o řád vyšší zajímavost, je kombinace dvou dodatečných faktorů. V čele vlády Spolkové republiky stojí kancléřka Angela Merkelová a jednu z klíčových unijních institucí, Evropskou komisi, řídí rovněž dáma a také Němka Ursula von der Leyenová. Fakt, že pocházejí ze stejné, křesťansko-demokratické politické rodiny, už je jen pouhá tečka nad i.
První odhad by napovídal, že tato kombinace dokazuje silnou pozici Spolkové republiky v evropské politice. Ten však přehlíží, za jakých okolností se do čela Evropské komise Ursula von der Leyenová dostala, takže v jejím čele podruhé stanul někdo s německým pasem a poprvé byla zvolena žena. V létě 2019, když se debaty o obsazení klíčových unijních pozic nehýbaly z místa, jméno trojnásobné ministryně německé vlády jako první vyslovil francouzský prezident Emmanuel Macron.
Ďábel vždy tkví v detailu
Čtěte také
Půlrok, kdy dvě německé političky mají na starosti unijní předsednictví a Evropskou komisi, může vypadat jako doba, kdy má Spolková republika výjimečnou příležitost prosazovat své zájmy. Realitě bližší bude konstatování, že na Spolkovou republiku připadá maximální odpovědnost v době, kdy sedmadvacítka čelí ekonomické krizi možná horší než té po roce 2008.
Jen tak lze vysvětlit zásadní posun, že Německo poprvé připustilo společné garance za finanční pomoc ve výši stovek miliard eur a že tuto pomoc i v podobě grantů nejvíce postiženým státům prosazuje u čtveřice rozpočtově obezřetných zemí, tedy Dánska, Nizozemska, Rakouska a Švédska.
Čtěte také
Jak vysvětlit takový takřka koperníkovský obrat? Větu „výjimečná doba vyžaduje výjimečná rozhodnutí“ lze přeložit i pragmaticky. Exportně silné Německo chápe, že svou prosperitu nemůže oddělit od prosperity ostatních členů Evropské unie.
Dospět k takovému závěru nebylo ani snadné, ani jednoduché pro zemi, která by mohla pohodlně namítat, proč pomáhat méně úspěšným. Jenže pokud má Evropa obstát jako celek uvnitř vůči dopadům koronakrize i navenek v globální soutěži s hráči jako Čína nebo Spojené státy, potom by ke koperníkovskému obratu mělo dospět nejen Německo.
To, co vypadá logicky v obecné rovině, bývá mnohem těžší převést do podoby právně závazných smluv. Což nejlépe vystihuje úsloví, že ďábel vždy tkví v detailu. Tandemu dvou německých političek se proto ani tolik nenabízí velká příležitost zapsat se do historie, ale mnohem spíše úkol, aby Evropa v nenadálé a nebývalé zkoušce obstála.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
