Adam Černý: Tři političky a jejich projevy v době pandemie
Projevy hlav států a vlád jsou součástí běžného politického provozu.
Čtěte také
Ve výjimečných okamžicích, jakým je nynější pandemie koronaviru, se ale stávají veřejným testem, ve kterém prezidenti a premiéři ukazují, jestli a jak dokážou naplnit svou ústavní roli, nakolik vyplní očekávání společnosti v době masivně nastupující krize, u které důsledky se nejdříve projevily na zdraví lidí a teď se každodenně promítají i do hospodářství – jeho mnohé součásti jsou přitom v době ochranných opatření citelně omezeny, nebo dokonce zcela ochromeny.
Je paradoxem, že ve světě politiky, která je stále ve značné míře doménou mužů, pozoruhodné výkony podávají ženy. V Evropě to názorně předvedly tři, britská královna Alžběta II., slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a spolková kancléřka Angela Merkelová.
Každá z nich má v ústavním systému své země odlišné postavení i pravomoci, přesto ale jde vysledovat spojující elementy. V první řadě je to schopnost dát najevo porozumění vůči lidem, kterým nenadálé problémy prakticky ze dne na den změnily život.
Důstojnost, porozumění, věcnost
Slovenská prezidentka dává najevo empatii ve svých veřejných vystoupeních od nástupu do úřadu, u britské královny nebo u německé kancléřky to ale, zdrženlivě řečeno, nebyl jejich nejnápadnější rys. V tak výjimečné době, jakou představuje život za pandemie, dokázaly ovšem zvolit vhodný tón i přiměřená slova.
Čtěte také
Druhým výrazným rysem projevů těchto tří političek je zdrženlivost, tedy schopnost neprosazovat do popředí vlastní osobnost, a už vůbec ne vyzdvihovat vlastní zásluhy, nebo dokonce svalovat chyby na ostatní, tedy to, co se sice běžně vyskytuje v politickém provozu, ale nemá co dělat ve vystoupeních, kterými nejvyšší ústavní činitelé chtějí oslovit celou společnost.
Pokud se objevily zmínky ryze osobního rázu, byly zasazeny do kontextu, například když královna vzpomněla, jak jako mladá dívka prožívala dobu, kdy se Spojené království za druhé světové války semklo, aby čelilo nacistickým útokům. K nepřímému historickému odkazu se uchýlila i kancléřka, když zkoušku, kterou země prochází, označila za největší od konce války.
Všechny tři zmíněné političky si daly záležet, aby bylo zřejmé, že se obracejí přímo ke svým spoluobčanům, k celé společnosti, proto ani jedna nezapomněla všem poděkovat – těm, kteří se starají o zdraví, kteří udržují v chodu základní funkce státu anebo pomáhají zlepšit situaci tím, že dodržují nezbytná zdravotní pravidla.
Ze spojení několika vlastností – důstojnosti projevu, porozumění druhým, věcnosti vyjadřování a schopnosti vystříhat se prosazování vlastní osobnosti – vznikly projevy, které v občanech dokázaly povzbudit důvěru ve vedení země, a především sebedůvěru všech občanů. To je možná to nejpodstatnější, protože bez této důvěry by se překonání pandemie koronaviru mohlo zdát nemožné.
Autor je komentátor Hospodářských novin
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
