Adam Černý: Scholzův tanec mezi čínskými vejci
Bývaly časy, kdy se cesty německých kancléřů, či dosud jediné kancléřky, do Číny vyhlížely jako rutinní záležitost. Když se nyní do Pekingu vypravil Olaf Scholz, bystřily se oči i uši nejen v Berlíně, protože je to první tak vysoko postavený západní politik, který se rozhodl osobně setkat se Si Ťin-pchingem hnedle poté, co mu XX. sjezd čínských komunistů oficiálně posvětil již třetí pětiletý mandát v čele monopolně vládnoucí strany.
Vydal se za vůdcem Číny, který si letos v únoru slíbil s prezidentem Putinem „spojenectví bez limitů“ těsně před tím, než Rusko zahájilo otevřenou agresi vůči Ukrajině. Olaf Scholz zamířil k velmoci, která právě v minulých deseti letech vlády Si Ťing-pchinga začala asertivně a mnohdy až hrubě prosazovat své zájmy ve svém nejbližším okolí i ve světě vůbec.
Čtěte také
Kancléř, aby dal najevo, že všechny tyto okolnosti vnímá, těsně před cestou zveřejnil dva své články jednak v evropské verzi internetového deníku Politico, jednak v německém konzervativním deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung, ve kterých ujistil, že dnes je třeba s Čínou jednat jinak než dříve.
Jak však luštit, v čem ona změna spočívá, když někdejší několikadenní kancléřská turné do Číny se nyní smrskla na ani ne půlden. Oficiálním důvodem jsou striktní opatření proti pandemii koronaviru, která vláda v Pekingu prosazuje vůči vlastnímu obyvatelstvu i vůči příchozím zpoza hranic.
Změna prostřednictvím obchodu selhala
Podnikatelský doprovod čítající sotva tucet německých manažerů prozrazoval skromnější ambice a i zástupci Volkswagenu či BASFu přiznávali, že tentokrát žádné nové smlouvy domů nepřivezou.
Čtěte také
Neřekli však, že by hodlali dosavadní přístup výrazně revidovat. A už vůbec není jasné, zda by Německo mohlo změnit stav, kdy čínské firmy mají ve Spolkové republice výhodnější podmínky, než je tomu naopak.
Kancléřova obezřetnost byla pochopitelná a nutná. Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková ze Strany zelených mu připomíná loni podepsanou koaliční smlouvu, podle které se má diplomacie opírat o hodnotový základ – to zahrnuje dodržování mezinárodních pravidel včetně Charty OSN, a tedy lidských práv –, a konzervativci z opozice vzkazují, že po čerstvých zkušenostech s Ruskem by byla chyba upadnout do jednostranné závislosti na Pekingu. Nervózní je i Francie, jejíž prezident Emmanuel Macron neuspěl s nabídkou, aby se do Číny s Olafem Scholzem vypravili společně.
Ať tak či onak, kancléřova premiérová otočka v Pekingu nemůže vyznít dobře. Žádné nové obchodní dohody nejsou na obzoru a místní propaganda předem varovala, že si řeči o citlivých tématech jako postavení menšin, rozuměj utlačovaných Ujgurů v provincii Sin-ťiang, nebo o Tibetu či o Tchaj-wanu nenechá líbit.
Po únorové agresi Ruska vůči Ukrajině kancléř Scholz přiznal, že německá politika „změna prostřednictvím obchodu“ selhala a že nutno jednat jinak. V případě Číny, která je největším obchodním partnerem Spolkové republiky, to půjde hodně ztuha.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
