Lída Rakušanová: Kdo tady velí?
„Kapitalisti sami nám prodají provaz, na kterém je my pověsíme,“ věštil údajně Lenin už před sto lety. Dnes to vypadá, že sledujeme v přímém přenosu, jak se jeho slova naplňují. Fakt, že Vladimir Putin zavřel Evropě kohoutky s plynem a ropou, je přitom jen slabý odvar toho, co chystá čínský prezident Si Ťin-pching.
Jak hluboká je závislost na Číně nejen v mnoha rozvojových zemích, ale i v Evropě, se opět ukazuje u příležitosti jednodenní cesty německého kancléře Olafa Scholze do Pekingu.
Čtěte také
Jako dárek s sebou veze čtvrtinový podíl na jednom z kontejnerových terminálů hamburského přístavu, který prosadil navzdory námitkám nejen svých partnerů v koalici, ale i varování ze strany německé výzvědné služby.
Nelze totiž vyloučit, že podílem na tomto překladišti třetího největšího přístavu v Evropě by čínský státní koncern Cosco mohl získat přístup k brizantním obchodním údajům a především k tzv. kritické infrastruktuře, jejíž narušení by ohrozilo bezpečnost státu. Pro Itálii to byl loni důvod, proč tehdejší italský ministerský předseda Draghi nedovolil čínskému koncernu získat většinový podíl na kontejnerovém přístavu v Terstu.
Mluvit jedním hlasem
A Litva vystoupila z čínského projektu „Hedvábná stezka“ poté, co chtěl Peking mermomocí investovat do renovace litevského přístavu Klaipéda. Tento malý pobaltský stát ovšem vzápětí pocítil, zač je toho loket. Peking odmítl nejen dovoz z Litvy, ale tlačil i na podniky z jiných států Unie, aby, chtějí-li do Číny vyvážet své zboží, nepoužívali v něm komponenty, vyráběné v Litvě.
Čtěte také
V diskusi o čínský podíl na jednom z hamburských terminálů argumentovali zastánci prodeje tím, že Čína má dneska už podíly na čtrnácti evropských přístavech, které jsou tím pádem v konkurenční výhodě. Nejde ale jen o přístavy: čínské koncerny vstupují v Evropě už řadu let také do klíčových průmyslových podniků.
V Německu se momentálně jedná například o prodeji dortmundské továrny Elmos, která vyrábí čipy, švédské firmě, patřící jednomu z čínských koncernů. Jak německé ministerstvo hospodářství, tak úřad kancléře se údajně shodují, že proti prodeji nelze nic mít, jelikož jde prý stejně o zastaralou technologii.
Jádrem problému ovšem je, že zatímco Čína skupuje v Evropě kde co, obráceně to takřka nefunguje. Především automobilky tedy v Číně masivně investují do vlastního rozvoje. A enormně na tom vydělávají. Kritiku čínských obchodních praktik si tudíž dobře rozmyslí. Co tomu říkají politici, je nezajímá. Chce-li Evropa přesto dosáhnout rovnoprávnějšího vztahu s Čínou, musí s ní tudíž mluvit jedním hlasem. Jinak se Leninova věštba splní.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
