Za časů studené války vidělo Rakousko svou roli v nabídce zprostředkovat mezi Západem a Východem.
S rozpadem sovětského bloku tato role ztratila smysl, ale s postupující asertivitou Kremlu v putinovské éře se Vídeň zkouší někdejší koncept oživit.
Ruský prezident Vladimir Putin zamířil na svou první zahraniční cestu svého čtvrtého mandátu do Rakouska. Už předtím v rozhovoru pro rakouskou veřejnoprávní stanici ORF uvedl, že Rusové nechtějí rozeštvat Evropskou unii.
V případě Rakouska se však změnilo několik podstatných okolností. Republika pod Alpami si sice nadále uchovává svůj neutrální status, ale před více než 20 lety vstoupila do Evropské unie, jejíž členové zahraniční politiku mezi sebou koordinují, aby měli ve světě větší váhu.
A protože se předsednictví v unii stále ještě po šesti měsících střídá, není příliš vhodné, aby se Rakousko právě během nynějšího pololetí, kdy se od něj očekává, že jako předsedající se bude snažit hledat a vytvářet společnou linii, pustilo do sólojízdy.
A právě tak to nějaký čas vypadá. Byla to Vídeň, kam před čtyřmi roky dorazil Vladimir Putin jako do první západoevropské země po záboru Krymu. Letos na jaře dorazil tentýž host do Rakouska jako do první západoevropské země po svém znovuzvolení. A nyní se mu dostalo cti být tuto sobotu hostem na svatbě rakouské ministryně zahraničí Karin Kneisslové.
Ani při této privátní záležitosti se nelze bránit dojmu, že ceremonie přesahuje ryze soukromý rozměr. Zaprvé ministryně Kneisslová je v úřadu sotva pár měsíců, takže není důvod předpokládat, že stačila s ruským prezidentem navázat nějaké hlubší, byť oficiální vztahy.
Ruský prezident Vladimir Putin navštívil poprvé od svého znovuzvolení západní Evropu.
Zadruhé, paní ministryně je protokolárně o jednu třídu níže než hlava ruského státu. Nelze ani mluvit o prostém setkání známých na soukromé oslavě, když na svatbě ve Štýrsku budou s výjimkou prezidenta Van der Bellena všechny rakouské politické špičky.
Právě o setkání s nimi má Putin nejspíše zájem, protože když na jaře ministryně Kneisslová při návštěvě v Moskvě nabízela hostiteli rakouské zprostředkování, Sergej Lavrov opáčil, že Rusko, pokud jich má zapotřebí, si prostředníky umí obstarat samo.
Hlavní důvod, proč se prezident Putin rozhodl pro nezvyklý krok, je třeba hledat ve snaze posilovat vztahy s takovými západními politiky, jako je rakouský vicekancléř Heinz-Christian Strache.
Jeho strana Svobodných před dvěma lety podepsala smlouvu o spolupráci s putinovským Jednotným Ruskem a který týden před příjezdem Putina na ministerskou svatbu v novinovém interview vyzval ke zrušení sankcí, které členové Evropské unie společně vyhlásili po ruském záboru Krymu.
Sobotní námluvy na svatbě nebudou dlouhé. Ještě týž den se prezident Putin se přesune do Německa, aby se setkal s kancléřkou Merkelovou.
Jan Rosák, moderátor
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
