Adam Černý: Po tancích chce Ukrajina ze Západu i stíhačky
Trvalo týdny, ne-li dokonce měsíce, než se Západ rozhoupal dodat napadené Ukrajině tak důležitou zbraň jako tanky. Dodávky těžkých obrněnců se při pohledu na současný stav na bojišti charakterizovaný až na výjimky statickým přetlačováním nemusejí zdát důležité.
Jejich význam však obratem vzrůstá v diskusích buď o chystané ruské ofenzívě, která by mohla mít za cíl zabrat co nejvíce z území, která loni dokázala osvobodit ukrajinská armáda, anebo naopak v debatách, zda Ukrajinci budou na jaře schopni podniknout útok, kterým by získali co nejvíce z toho, oč je od roku 2014 Putinův režim svou válkou připravil.
Čtěte také
V dnešních úvahách je třeba připomenout, jak překotný byl vývoj od loňského 24. února. Tehdy na Západě zaskočeném neomaleností ruského přepadu nebylo ani pomyšlení, že by Ukrajině dodal něco více než například protitankové střely Javelin, a v Německu, kde kancléř pod dojmem Putinovy války vyhlásil radikální změnu ve strategickém uvažování, maximum možné pomoci představovaly přilby nebo neprůstřelné vesty. Až později dorazily z Francie houfnice Caesar a ze Spojených států rakety HIMARS.
Nyní ohlášené dodávky tanků Leopard z Německa, které svolí, aby je Ukrajině poskytly i další země, v porovnání se stavem ještě před několika měsíci představují skoro koperníkovský obrat.
Americké letouny F-16
Tento obrat provází přinejmenším jedno důležité ale. V prvé řadě je třeba zmínit otálení Německa, které padá v prvé řadě na účet kancléře Olafa Scholze. Kvůli němu vyšla poprvé od loňského útoku najevo nejednota mezi západními spojenci, kterou s potěšením zaznamenali v Kremlu a kterou si patřičně vychutnala jemu podřízená média.
Čtěte také
Podvojná role připadla americkému prezidentovi Joeu Bidenovi, který se hodně zasazoval o udržení západní svornosti, nakonec však i on sám navzdory váhání některých domácích politiků souhlasil s dodávkami tanků Abrams, i když si musel být vědom nemalých komplikací, protože na rozdíl třeba od německých Leopardů nepoužívají běžné palivo a jsou vysoce náročné na údržbu.
Příběh o tancích je jednou z kapitol delšího, dosud neuzavřeného příběhu. Z Ukrajiny samozřejmá slova díků doprovodil další logicky znějící požadavek, aby Západ dodal také bojové letouny, konkrétně se mluví o amerických F-16, kterých by mohlo být hodně k mání, když je řada zemí nyní hodlá nahrazovat modernějšími F-35.
Tady bude rozhodování mnohem komplikovanější, například kvůli obavám, že by sestřelené kusy mohly padnout do rukou ruské armády, anebo proto, že ukrajinské letectvo má k dispozici menší letiště s kratšími vzletovými drahami. Kvůli tomu všemu dodávky F-16 vypadají takřka nemožně. Jenže před pár měsíci se za stejnou bernou minci považovaly úvahy, že by se Ruskem napadená Ukrajina dočkala západních tanků.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
