Adam Černý: O co na olympiádě hraje japonský premiér
Třicáté druhé letní olympijské hry provází smůla hlavně v podobě dopadů pandemie koronaviru, které si vynutily jejich přeložení o jeden rok.
S letními olympijskými hrami v Tokiu to vypadalo dlouhou dobu bledě, místy měly až namále. Po měsíce průzkumy ukazovaly, že hry se netěší podpoře veřejnosti. Ještě v květnu bylo 80 procent Japonců přesvědčeno, že by měly být znovu odloženy, anebo dokonce zrušeny. Tato skeptická nálada se ale ode dne slavnostního zahájení mění a valnou měrou se na tom podílejí úspěchy japonských sportovců.
Čtěte také
Novými národními hrdiny se stali Juto Horigome a teprve třináctiletá Momiji Nišimová, kteří získali zlaté medaile ve skateboardingu hned poprvé, kdy se tento sport dostal na pořad olympiády. Stejně tak jsou oslavováni sourozenečtí vítězové v judu Uta a Hifomi Abeovi a Jui Ohašiová, první plavkyně, která pro Japonsko získala najednou dvě zlata v bazénu. Bylo by možno jmenovat ještě další. Už nyní je jedna věc jistá. Japonští sportovci letos vybojovali historicky nejvíce zlatých olympijských medailí a v medailovém žebříčku jsou na třetím místě za prvními Spojenými státy a druhou Čínou.
Volební test
Čtěte také
Sportovní úspěch může být nejspíše tím hlavním faktorem, který ovlivní hodnocení olympiády v pořadatelské zemi a může zachránit kůži premiéru Jošihidu Sugovi. Jeho mandát bude totiž v říjnových volbách podroben volebnímu testu, ve kterém půjde o jeho politickou kariéru.
Navzdory obracející se náladě se nezdá pravděpodobné, že by se mohl naplnit původní cíl předvést Japonsko jako zemi, která se dokázala vzpamatovat z tragédie, která ji postihla před deseti lety, když vlna tsunami vyvolaná podmořským zemětřesením spustila katastrofu v jaderné elektrárně Fukušima I. Podobně olympiáda v Tokiu v roce 1964 byla příležitostí ukázat v novém pozitivním světle zemi, která se podílela na rozpoutání druhé světové války a která se z jejích trosek dokázala pozvednout k tehdejšímu hospodářskému rozkvětu.
Rozhodnutí mimo kompetence Japonska
V diskusích, jestli Japonsko mělo letní olympiádu s ohledem na pandemická rizika ještě odložit, nebo dokonce zrušit, se opomíjí zásadní fakt, že takové rozhodnutí neměla v rukou vláda premiéra Sugy. Předseda Mezinárodního olympijského výboru, bývalý německý šermíř Thomas Bach, dával opakovaně najevo, že se zrušením nebude souhlasit, protože ve hře jsou závazky vůči mnoha obchodním partnerům. Případné jednostranné rozhodnutí Japonska by potom mělo pro pořadatele dramatické finanční následky, které by jen prohloubily ztráty, vyvolané už i tak odchodem některých klíčových sponzorů nebo pořádáním soutěží bez přítomnosti diváků.
Dosavadní průběh olympiády ukazuje, že Japonsko obhájí svou pověst dovedných pořadatelů a organizátorů – to vynikne při srovnání například s rokem 2016 a brazilským Rio de Janeirem. Realisté ale připomenou, že účet za letošní olympiádu budou splácet ještě dnešní japonské děti, a skeptici mluví spíše o vnucích.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Související
-
Adam Černý: Olympiáda v Tokiu na virovém vlásku
O rok odloženou olympiádu v Tokiu ohrožuje příslovečný slon v místnosti, o kterém se veřejně mluví nepříliš nahlas, pokud vůbec.
-
Olympiáda v lichém roce. Odklad chápou sportovci i veřejnost, náklady ale narostou, říká komentátor
Letní olympiáda v Tokiu se odsouvá kvůli pandemii koronaviru na rok 2021. Jak se s přesunem vyrovnají sportovci? Jak velkou cenu za to zaplatí pořadatelská země, Japonsko?
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
