Adam Černý: Islamistický terorismus, stejná otázka, různé odpovědi
Islamističtí teroristé neútočili 11. září 2001 na americké cíle poprvé. Už v srpnu 1998 bomby odpálené na kamionech u velvyslanectví Spojených států v Tanzanii a v Ugandě zabily přes dvě stě lidí, zranily na čtyři a půl tisíce a zahynul tucet Američanů.
Odpověď, kterou zvolil prezident Bill Clinton, byla selektivní, okázalá a neúčinná. Desítky raket s plochou dráhou letu sice dopadly na základny al-Káidy v Afghánistánu a rozmetaly farmaceutickou továrnu v Súdánu, kde měl Usáma bin Ládin vyrábět chemické zbraně, ale síť islamistického terorismu tuto odplatu přežila.
Čtěte také
Nejen to, dokonce se nadále rozrůstala. Své schopnosti předvedla v roce 2000 útokem na americkou válečnou loď USS Cole v adenském přístavu. Přestože šlo o největší útok na vojenské plavidlo Spojených států za mírových časů a přestože vyšetřovatelé opět ukazovali na bin Ládinovu al-Káidu, reakce byla ještě slabší.
Příčinou byla nechuť končícího prezidenta rozloučit se s úřadem rozsáhlejší vojenskou akcí a nepřipravenost jeho nástupce, George W. Bushe, rozhodnout se v krátké době k zásadním krokům.
Definovat politiku s dosažitelnými cíli
Jejich čas nastal až po útocích z 11. září 2001 podniknutých unesenými civilními letadly na budovy ve Washingtonu a v New Yorku. Strůjci byli opět z al-Káidy, ale v Bílém domě se při rozhodování prosadili ti nejbližší spolupracovníci a poradci prezidenta, kteří, jak popisuje například kniha Bushova válka známého amerického novináře Carla Bernsteina, se nespokojili s nevyhnutelnou odplatou, ale rozšířili ji na ambiciózní plán transformace Blízkého východu.
Čtěte také
Následovalo tažení do Afghánistánu, odkud vládnoucí Tálibán nechtěl vydat plánovače atentátů z al-Káidy, ale také do Iráku, odůvodňované nedoloženým obviněním, že Saddám Husajn vyrábí a skladuje chemické zbraně.
Po peripetiích, kdy se počet vojáků navyšoval a snižoval, muselo přijít nevyhnutelné rozhodnutí nejdelší americké poválečné tažení v jeho dosavadní podobě ukončit, i když prezident Joe Biden dal najevo, že hodlá i nadále používat taktiku, která se nejvíce začala rozvíjet v době, kdy byl viceprezidentem Baracka Obamy, cílené zásahy raketami odpalovanými z na dálku řízených bezpilotních letadel. I tady je však zřejmé, že použité vojenské prostředky jsou jen nástroje, že rozhodující je definovat politiku s oprávněnými a dosažitelnými cíli.
Už čtyři američtí prezidenti v řadě, od Billa Clintona přes George W. Bushe a Baracka Obamu, Donalda Trumpa až po Joea Bidena, kteří se musí vypořádávat s terorem islamistických radikálů, jsou v situaci studentů, kteří se kdysi svého profesora dotazovali, proč dostávají stejné otázky jako v minulých letech. Albert Einstein opáčil, že otázky jsou stejné, ale odpovědi se mění.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
