Adam Černý: Hollandova ministryně práskla dveřmi
Pro vnitřní disciplínu a soudržnost každé vlády platívá pravidlo, které kdysi vystihl francouzský ministr obrany Jean-Pierre Chevenement, když v reakci na rozhodnutí svého prezidenta Francoise Mitterranda připojit se k protisaddámovské koalici - té první z roku 1990 - prohlásil: "Ministr buď mlčí, anebo odchází."
Jean-Pierre Chevenement tehdy své slovo dodržel a demisi podal. Francouzská ministryně spravedlnosti Christiane Taubiraová, která rezignovala na svou funkci tento týden, však předvedla, že citované pravidlo nemusí platit za všech okolností.
Christiane Taubiraová je výjimečná politička, a to ne jen kvůli své dobrovolné rezignaci. Výjimečnost si zajistila už v roce 2002, když se rozhodla představit se jako kandidátka na prezidentský úřad.
Bylo to historicky poprvé, co se o něco takového pokusila politička černé pleti, navíc pocházející z bývalé kolonie, nyní zámořského departementu Francouzská Guayana, což je jedno z území, díky kterému se dá tvrdit, že Evropská unie sahá až na západní stranu Atlantiku.
Původ a vzhled mohou politika odlišit i v horším slova smyslu a zrovna Christiane Taubiraová si kvůli tomu od francouzské krajní pravice užila dost a dost. Dnes už bývalá ministryně spravedlnosti však měla i výjimečnou agendu.
S razancí sobě vlastní se zasazovala, aby prezident Francois Hollande splnil jeden ze svých předvolebních slibů, uzákonit manželství osob stejného pohlaví, do čehož hlava státu příliš nehrnula, když tradiční pravice proti návrhu dokázala zorganizovat statisícové protesty.
Ministryně spravedlnosti, jinak také matka čtyř dětí, však dokázala zásadní změnu přesvědčivě hájit. Její projev k poslancům v Národním shromáždění byl přirovnáván k jiným slavným řečnickým výkonům, jaký podala například Simone Veilová, která v roce 1974 hájila právo žen na potrat, nebo Robert Badinter, když vysvětloval, proč je ve Francii nutné zrušit trest smrti.
Tak proč musela výrazná politička skončit? V daném případě za to nemohla její svéhlavost, kterou sama doznávala, když prohlásila, že prostě těžko snáší někoho nadřízeného. Christiane Taubirová nerezignovala, když předloni z vlády prezidenta Hollanda odešli někteří jí blízcí politici z levého křídla Socialistické strany. Tehdy vzkázala, že "vzdorovat někdy znamená zůstat."
Podat demisi se rozhodla, až když se prezident rozhodl prosadit změnu ústavy, která umožní zbavit francouzského občanství ty, u nichž se prokáže spojení s terorismem. To už musela svůj dřívější výrok Christiane Taubirová korigovat a přiznat, že "někdy vzdorovat znamená zůstat, jindy to však znamená odejít".
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.