Adam Černý: Čínsko-ruský summit v režii Pekingu
Bylo to zvláštní setkání. V Kazachstánu se sešli dva vládci, kteří jeden druhého potřebují, ale jejichž vzájemné postavení se v průběhu let jednoznačně mění ve prospěch pouze jednoho z nich. V případě Číny a Ruska tím, kdo získává, je novodobá říše středu, protože vládci v Moskvě marně usilují, aby nástupnická země Sovětského svazu obnovila svůj někdejší status supervelmoci z časů, kdy se o globální vliv přetahovala se Spojenými státy.
Důkazy jsou očividné. Ekonomická a zároveň vojenská síla Číny každým rokem roste, zatímco úspěšný odpor Ukrajiny ukázal mocenské ambice Ruska v nedbalkách.
Čtěte také
Oficiální záminkou setkání Si Ťin-pchinga a Vladimira Putina ve středoasijském Kazachstánu byl summit Šanghajské organizace pro spolupráci, jejíž projekt se zrodil v Pekingu k podpoře vlastního obchodu pod etiketou nové hedvábné stezky.
Aktuálně se oba vůdci potřebovali předvést na mezinárodní scéně, i když z odlišných důvodů. Si Ťin-pching se s potěšením ukáže jako státník měsíc před sjezdem Komunistické strany Číny, který ho má již potřetí za sebou potvrdit v čele strany a státu.
Vladimir Putin naopak v čase, kdy jeho vojáci ustupují před ukrajinskou protiofenzívou, o čemž pronikají zmínky už i do ruských státem kontrolovaných médií, potřebuje záběry, jak mu tiskne ruku vládce z Pekingu.
Kazašská proměna
Takřka idylické snímky nezastřou, kdo je tu větším pánem. Vladimir Putin hledá odbytiště pro energetické suroviny, jejichž nákup omezují takřka všechny evropské země, a Peking mu v tom vyhoví, ale jen s podmínkou notné slevy. Stejně tak Si Ťin-pching nepřímo vyslovil porozumění pro důvody Putinovy vojenské akce, ale i jeho protějšek veřejně připustil, že musel rozptylovat čínské obavy.
Srozumitelnou diplomatickou distanci dal najevo Si Ťin-pching, když přijal pozvání k návštěvě Moskvy, ale se zdvořilým dodatkem, že vzhledem k omezením daným protikoronavirovými opatřeními není na pořadu dne.
Názorný obraz proměny vzájemných vztahů nabízí hostitelský Kazachstán, který jako postsovětská země by měl mít notné ohledy k někdejším patronům v Moskvě. Jeho dnešní prezident Tokajev, který vystudoval mezinárodní vztahy v Moskvě a jako diplomat strávil řadu let v Pekingu, poslední dobou předvádí lekce z pragmatismu.
Letos v lednu jeho vládu před lidovými protesty zachránil výsadek ruských jednotek, ale o velké vděčnosti se nedá mluvit. V létě, tedy už po invazi na Ukrajinu, neváhal Vladimiru Putinovi veřejně oznámit, že jeho země neuzná ruské protektoráty, separatistickou Doněckou a Luhanskou republiku.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.