Adam Černý: Chorvatsko si vyzkouší předsednickou roli v Evropské unii
Každou novou členskou zemi Evropské unie potká skutečný test jejích schopností až ve chvíli, kdy se ujme šestiměsíčního předsednictví.
Svého času si to vyzkoušelo i Česko, které si solidní nástup zpackalo vlastním gólem v podobě pádu vlády, po kterém opozice zjistila, že nemá v kapse žádný plán B.
Čtěte také
Od počátku letošního roku přišla řada na služebně nejmladší zemi Unie, Chorvatsko, které bude mít plné ruce práce, přestože předsednická země už neřídí vrcholné schůzky prezidentů a premiérů, které má na starosti předseda Evropské rady, jak se summity oficiálně nazývají.
Jakým tématům se bude muset Záhřeb věnovat? Ze scény ani po 31. lednu nezmizí brexit, protože tehdy Spojené království sice opustí Evropskou unii, současně se ale začne stříhat pomyslný metr, protože do konce roku složeného ze dvou dvacítek se má vyjednat nová podoba britsko-unijních vztahů, což většina zasvěcených pokládá za termín více než šibeniční. Toto téma bude mít v Bruselu na starosti dosavadní vyjednavač Michel Barnier a komisař pro zahraniční obchod Phil Hogan, předsednické země se tedy nebude týkat plnou měrou.
Lze se však vsadit, že až se tento měsíc sejde chorvatský premiér Andrej Plenković s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, spolkovou kancléřkou Angelou Merkelovou a předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, brexit přijde jistojistě na přetřes.
Budovat spojenectví
Značně složitější to bude se začínající debatou o rozpočtu Unie na léta 2021 až 2027.
Čtěte také
Jednak proto, že diskuse o penězích bývají nejurputnější, jednak proto, že z předběžných návrhů se dá vyčíst, že ti, kdo dosud získávali ze společné kasy nejvíce, by napříště měli dostávat méně, což se týká zejména zemí střední a východní Evropy. To staví Chorvatsko do delikátní pozice, protože jako předsedající by nemělo upřednostňovat své zájmy, ale budovat vzájemně přijatelný kompromis.
Ten se bude hledat obtížně, protože takzvaní noví členové se nechtějí smířit s nižšími příjmy z unijních fondů, kterých ubude už jen kvůli odchodu Spojeného království, a naopak vlády zemí, které jsou čistými plátci jako Německo či Nizozemsko, musejí před svými voliči obhájit, proč posílat dotace vládám, které občas budí dojem, že se řídí zásadou „pošlete nám své peníze, ale jak s nimi naložíme, do toho vám nic není“.
Debata bude o to svízelnější, že v příštím rozpočtovém období by mělo být možné příspěvky ze společné pokladny krátit těm zemím, jež jsou na štíru s dodržováním právního státu, což by mohlo postihnout například Polsko nebo Maďarsko.
Chorvatsko si je svého delikátního postavení vědomo, ale ve srovnání s po něm následujícím Německem jednu výhodu má, protože předsednictví menších zemí bývají zpravidla úspěšnější. Ve všech případech ale platilo, že celkový zdar závisel na schopnosti budovat spojenectví a udržovat akceschopné koalice.
Autor je komentátor Hospodářských novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
