Aby nás bylo víc

Není to taktika úplně nová. Vyskytovala se tam, kde byly demokratické mechanismy naroubovány na nezralé společenské poměry. Za časů habsburské monarchie prý volby ve venkovských končinách Uher vypadaly tak, že nejzámožnější kandidát, zpravidla místní magnát, nechal vypravit vůz s muzikou, vyvalit sudy piva a vína, a pak se volilo. Polichocení voliči dali své hlasy ochotně hostiteli. Ti, co jim to bylo proti mysli, to dali najevo. Docházelo k bitkám a někdy i k obětem na životech. V českých a německých oblastech monarchie k takovým excesům nedocházelo, volby tam probíhaly "normálněji". - Zdá se, že se dnes k taktice kupování voličských hlasů vracíme, i když - pravda - nikoli v podobě tak přímočaré.

Ale zpět k porodnému. Sněmovna k němu přidala návdavkem ještě tzv. "pastelkovné". ČSSD přidává i příslib, že když zůstane u moci, porodné ještě zvýší. Ekonomicky uvažující kritici si kladou důvodnou otázku, kde na to vzít. Nevládní organizace dbající o děti, které nikdo nechce, přicházejí s jinou námitkou. Zatímco porodnost klesá, dětí v azylových zařízeních přibývá. Pokud štědré porodné způsobí zvýšení počtu novorozeňat, lze očekávat, že se zvýší i počet odložených či jinak ohrožených dětí. Je to sice pouhá hypotéza, ale nutí k zamyšlení.

Připusťme, že státní moc chce svou štědrostí vytvářet propopulační, pronatalitní politiku. Nejde tedy o čiré uplácení voličů. V současné demografické situaci je její snaha jistě vítaná. Máme u nás dost lidí, kteří při každé příležitosti prohlašují, že "tudy cesta nevede", nebo že "tím se nic nevyřeší". Říkají to i tentokrát. - Ona je to polopravda. Vyhláška upravující provoz motorových vozidel na silnicích sama o sobě také "neřeší" vysokou nehodovost; přesto ji nezrušíme. Ani zvýšené porodné - samo o sobě - asi nezastaví náš populační propad. Snaha o zvýšení počtu obyvatel vyžaduje součinnost více různých iniciativ současně. Nadto iniciativ cílevědomých a vytrvalých. Vláda v tomto směru asi nemůže udělat víc než přihodit tam či onam hromadu peněz. Těžko však může přimět např. zaměstnavatele orientované pouze na prospěch svých firem, aby přestali šikanovat zaměstnané matky.

Pokles porodnosti je výslednicí mnoha faktorů na více úrovních, individuálních i společenských. Pocit, že si při své hmotné situaci nemohu dítě dovolit, je jistě reálný, často důvodný, ale často i zástupný. Neměli bychom nevidět, že mladí lidé mnohdy děti mít nechtějí. I když tvrdí opak, pak je stejně nemají. V Německu zjistili, že třetina mladých vysokoškolaček je předem rozhodnuta dítě nemít. U nás to veřejně nezkoumáme, ale měli bychom si všímat i takových faktorů jako mentální zralost. Tedy psychická vybavenost pro přijetí rodičovské role. Ba i schopnost udržet dlouhodobý partnerský vztah. Své tu koná např. rozvrat manželství rodičů. - V neposlední řadě je ve hře i většinová hodnotová preference. Ta má jistě osobní rozměr, ale do značné míry je dána kulturním klimatem společnosti. Kdopak ho vytváří? Inu, média, bohužel. Především televize. Média se však chovají jako komerční společnosti řídící se pouze marketingovou strategií (politické strany ostatně též). Čekáte-li, že by jejich provozovatelé, programoví ředitelé, šéfredaktoři, chtěli (nebo že by uměli) oslavit rodičovství, čekáte marně. Snad ještě "Večerníček", když dává Karafiátovy Broučky.

Na tohle je i vláda krátká. Ta může pouze nabídnout vyšší porodné. A "pastelkovné". - Co s tím? Nevím. Snad - nahlas o tom mluvit.