Absurdní nápady a DPH

Tedy, že v případě absence poslance z koalice, se dobrovolně hlasování nezúčastní poslanec z řad opozice. Rovněž lze dohodnout, že se někteří poslanci jednání nezúčastní a tím sníží počet hlasů nutných ke schválení příslušné právní normy. Pokud tedy chce vládní koalice prosadit přijetí novely zákona o dani z přidané hodnoty, nezbývá jí nic jiného než sehnat sto jeden hlas. Teoreticky by to neměl být problém. Zmiňovanému číslu přesně odpovídá počet hlasů, kterými vláda ve sněmovně disponuje.

Pokud by při klíčovém hlasování nechyběla ani jedna koaliční duše, nemělo by se konat drama a presidentovo veto by mělo být přehlasováno. Potíž je v tom, že koaliční tábor aktuálně disponuje pouze devadesáti devíti hlasy. Dva poslanci jsou momentálně mimo hru. Konkrétně jde o sociálního demokrata Miloslava Vlčka a lidovce Cyrila Svobodu. První je dlouhodobě vážně nemocen, druhý se zotavuje z těžké autonehody. Znamená to, že k přehlasování veta chybějí dva hlasy. Jeden by měl poskytnout bývalý poslanec ODS Petr Kott.

Ten byl kvůli problémům s alkoholem vyloučen ze strany i z klubu. Takže je momentálně nezávislý a podle toho se chová. Občas hlasuje ve shodě s opozicí, někdy s koalicí. V případě daně z přidané hodnoty by se měl přiklonit na vládní stranu. Ani to však nestačí. Koalice se proto pokusila získat podporu v opozičních řadách. S občanskými demokraty neztráceli vládní vyjednávači zatím čas. Už dopředu bylo jasné, že pro novelu zákona ruku patrně nezvednou. Zopakují tak svůj postoj z prvního hlasování. Proto se koalice pokusila o víkendu lovit v řadách poslaneckého klubu KSČM. V něm jsou mimo jiné tři lidé, kteří nejsou členy strany. Šéf lidovců Kalousek sebevědomě prohlašoval, že nebudou čekat se založenýma ruka a hlasy zajistí. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že to bude právě v řadách komunistů. Víkendová jednání totiž k příslibu podpory nevedla. A zdá se, že zásadní obrat nepřinese ani snaha premiéra Vladimíra Špidly.

Ten chce se šéfy opozičních stran o případné podpoře opět jednat. Někteří koaliční politici nevěří příliš v úspěch jednání. Proto se jejich myšlenky začaly ubírat poněkud absurdními cestami. Řeč je o úvahách, že by se jeden z nemocných poslanců vzdal mandátu. Na jeho místo by okamžitě nastoupil náhradník. Takže s pomocí Petra Kotta by koalice dala dohromady sto jeden hlas. Pokud byla myšlena tato varianta vážně, vyžaduje značnou dávku cynismu. Tím spíš, že byla umocněna přemítáním o to, kdo z dvojice nemocných by měl svoji funkci složit. V nevýhodě byl Cyril Svoboda, který prý má na rozdíl od Miroslava Vlčka navíc alespoň post ministra zahraničí. Vzhledem k rychle se lepšícímu zdravotnímu stavu Svobody by nakonec k takovémuto řešení nemělo dojít.

Samozřejmě pokud je někdo dlouhodobě nemocný, měl by sám zvážit, zda je schopen vykonávat poslaneckou funkci. Pokud ne, měl by v sobě nalézt dostatek síly a sám se mandátu vzdát. Ne však kvůli tomu, že si to přejí jeho straničtí kolegové, aby mohli vyřešit problém s jedním hlasováním. Podobně kritických situací může křehkou vládní koalici potkat ještě několik. To by je vždy řešila skládáním poslaneckých mandátů lidmi, kteří na jednání sněmovny nemohou z různých důvodů dorazit? A nemusí jít pouze o vážnou nemoc, nebo o úraz. Lze si představit politika na druhém konci zeměkoule, který se například kvůli ochromení dopravy z důvodu stávky nemůže včas vrátit do vlasti a zúčastnit se klíčového jednání.

Zkrátka nejnovější rozruch kolem hlasování o dani z přidané hodnoty jasně dokazuje vratkost vládní koalice. Ta je umocněna tím, že na Hradě sedí hlava státu vzešlá z opozičních řad. Ta může využívat svého ústavního práva a vetovat libovolné zákony. Koalice se pak musí třást nervozitou a modlit se, aby se náhodou některému z vládních poslanců nestalo nic mimořádného. Tak jako například nyní v podobě autonehody Cyrila Svobody.

Vzhledem k jeho lepšícímu se zdravotnímu stavu, by se tentokrát mělo nalézt řešení, které koalici bude vyhovovat. Hlasování by se mělo posunout o dva dny. To by mělo stačit k přítomnosti Svobody na jednání a k zajištění sto prvého hlasu. V současné situaci je to asi nejjednodušší způsob, jak presidentovo veto přehlasovat a zajistit platnost novely zákona o dani z přidané hodnoty od prvního května, tedy od okamžiku vstupu země do Evropské unie.