On a ona - 25 281 rozdílů

24. září 2010

Genetické rozdíly mezi samci a samicemi savců se na první pohled nezdají nijak propastné. Nejnovější genetické výzkumy ale prokázaly, že myším samcům a samicím pracují jednotlivé geny různým tempem. Odlišné pracovní nasazení genů je patrné v jednotlivých tkáních a orgánech. Počet různě pracujících genů jde do desetitisíců. Tady zřejmě musíme hledat i příčinu toho, proč mají ženy a muži sklon k jiným chorobám a proč reagují odlišné na stejné léky.

Básníci vědí už několik tisíc let, že srdce mužů a žen jsou zcela odlišná. Teď by se pod jejich verše s klidným svědomím podepsali i genetici. Nejen srdce, ale a další svaly těla, nervová a tuková tkáň nebo játra pracují mužům a ženám úplně jinak. V dědičné informaci nesou muži a ženy velmi podobné geny, ty však často podávají u příslušníků různých pohlaví diametrálně odlišný výkon.

Zásadní rozdíl mezi dědičnou informací muže a ženy spočívá v pohlavních chromozomech. Ženy zdědí od rodičů dva pohlavní chromozom X, který obsahuje zhruba jedenáct stovek genů. Muži dědí po matce chromozom X a po otci podstatně menší pohlavní chromozom Y, který nese kolem osmdesáti genů. Většina z genů uložených na chromozomu Y je zcela unikátní a v dědičné informaci žen je nenajdeme. Pro určení mužského pohlaví je klíčový především gen označovaný jako SRY.

To však zjevně nejsou jediné dědičné rozdíly mezi muži a ženami. Tým amerických genetiků z University of California Los Angeles vedený Jakem Lusisem a Thomasem Drakem srovnal aktivitu více než 23 tisíc genů ve více než 1 200 vzorcích odebraných z mozků, svalů, jater a tukové tkáně 334 myší a myšáků. Odhalili celkem 25 281 případů, kdy geny samců a samic pracovaly odlišným tempem. Někdy byl rozdíl poměrně malý a činil jen 20%. Jindy byl výkon genu u jednoho pohlaví více než trojnásobný.

V pozadí těchto nečekaných rozdílů mezi pohlavími stojí zřejmě pohlavní hormony. Geny na pohlavních chromozomech X a Y předurčí vývoj pohlavních žláz. Vaječníky samic produkují zcela jiný hormonální "koktejl" než varlata samců. Pohlavní hormony fungují jako "akcelerátory" nebo naopak "zpomalovače" a jsou obdařeny schopností tempo práce jednotlivých genů přibrzdit nebo naopak urychlit. V játrech pracuje u myší a myšáků odlišným tempem plných 70% všech aktivních genů. V mozku je rozdíl v intenzitě činnosti genů mnohem menší. Je patrný u 14% aktivních genů.

Výsledky výzkumu zveřejněné ve vědeckém časopise Genome Research by mohly najít i praktické uplatnění. Aktivita genů v játrech významně ovlivňuje metabolismus léků a tím i výsledný efekt jejich působení. Muži a ženy se liší nejen citlivostí k různým lékům ale i odolností k jejich nežádoucím vedlejším účinkům.

Podobně se liší muži a ženy i vrozenou náchylností k některým chorobám. Ženy mnohem častěji trpí poruchami imunitního systému, při nichž imunitní obrana poškozuje vlastní tělo. K těmto tzv. autoimunitním chorobám patří například roztroušená skleróza. Muži jsou častěji postiženi chorobami srdce nebo Alzheimerovou chorobou. Lusisův a Drakův tým už vytipoval geny, které se podílejí na vyššímu sklonu žen k obezitě.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.