A bůh se oholil

V tramvaji číslo šestnáct mne napadnou zbytky informací o kybernetice a matematické logice, jimiž nás kdysi mučili, respektive, byli jsme za to utrpení rádi, když ty buržoazní pavědy se najednou mohly svobodně přednášet i pod vlajkami se srpem a kladivem. Tak dumám o výpovědní hodnotě informace, že Gott se oholil a nejsem si jist, zda by se v opačném případě, tedy v tom, kdyby se neoholil, měl právo na titulek na první straně národní události číslo jedna.

Máme týden neklidu, což je sympatické, studenti a kantoři se bouří, zatím vlídně. Na kolejích vlají prapory s nápisy nenechte naše mozky po školách běhat bosky, nebo : Proč se vláda mozků bojí? Každý závit něco stojí. Medici přidali profesionální :Nenechte vysoké školy vykrvácet!

Mají pravdu, studenti i kantoři, je to skandál a kdyby se politika uměla červenat, měla by to učinit. Pokud možno účinně. Jenže politika cosi tak nadbytečného, jako občan, volič, s odpuštěním člověk, nevnímá, protože politika má, jak se dočítáme, dost peněz na mračna poradců, kteří bloudí světem s politiky a radí, nevím co, asi kam se zae příště pojede, jakmile jde o cosi rozumného a užitečného, politka nám sdělí, že kasa je prázdná a diskrétně zamlčí, že ji nevykradl v noci lstivý zloděj, ale že vláda za vládou utrácejí peníze, zadlužují se a nevědí si rady, krom peněz určených vyvoleným.

Je-li demokracie volený feudalismus, pak je to v pořádku. Není-li, ve státě dánském pořádek, máme na co nadávat, dodejme zbytečně : nestane se nic. Politika je tvor houževnatý a nesmrtelný.V devadesátých letech jsme všichni uvážlivě pokyvovali hlavami a souhlasili s tím, že jediná investice, která se do budoucnosti skutečně vyplatí , je investice do vzdělání mladých, aby soudruzi i nesoudruzi následně pilně rozkradli stát a kdo nekradl, ať si stěžuje na hlavním nádraží nebo sám na sebe.

A k tomu všemu neštěstí se ještě Karel Gott oholil. Máme jednu z nejstarších univerzit na světě.Její zakladatel, karel IV., s ev hrobce musí neklidně obracet a kdyby mohl, jistě by máchal naše odpovědné ve Vltavě v koši, což byla oblíbená podívaná pro Pražany na Karlově mostě.Tenkrát tam sem a tam skončil nepoctivý pekař, dnes by tam mohlo být plno, v těch vlnách řeky, co nám proudí národem i v symfonii.

Odborníci přinášejí argumenty o tom, že nic naplat, asi budou muset studenti něco platit a dokládají, že v systémech, kde je to tak zavedeno, funguje školství lépe.

U nás se politika zmůže tak nanejvýše na halasný válečný pokřik, jak zatočí s drogovým problémem, který tak ohrožuje mládež. Kdyby chtěla zatočit, může se vydat do pražských ulic a uliček, hospod i vináren a a točit po libosti. S drogami se kšeftuje jen to sviští, dokonce se lze v kacířských knihách na téma a drogy a vlády dočíst, že mnohé vlády takové obchody vehementně podporují, zatímco na veřejnosti roní krokodýlí slzy nad úpadkem mravů.

Náš týden neklidu je vlídný. Spíš recese, není o něm moc slyšet a to už nám pomalu končí. Po ulicích běhají mladí s kasičkami a oslovují chodce, zda by nepřispěli na nemocné a zmrzačené děti. Do neptaří do týne neklidu, nýbrž do století neklidu. Jest mi pokaždé stydno, neboť si myslívám, že stát by se měl o nemocné starat. Je-li stát občan, pak i nemocný občan i neobčan by měl mít jistotu, že státní prioritou není recepce, nýbrž zdraví. Zahraniční cesta za účelem srdečného potřásání rukou, nýbrž vzdělání, sice těch druhých, ale to už nějak patří k věci. A to navíc oslovený chodec nemá vůbec jistotu, že ty patroly dobročinnosti na ulicích, nepoužijí stržený peníz na nákup konopí, případně, že obsah kasiček nezabaví milosrdná charitativní administrativa, aby se šikula mohl koupit ještě větší mercedes neždobroděj z organizace hned vedlejší.

Hovořím samozřejmě o státech sousedních, kde se prý takové věci dějí. U nás volíme ty nejlepší z nejlepších a všechno je v pořádku.

Doufám, že podezřívat papeže z levičáctví se odváží málokdo. Prohlásil totiž, , když se v roce 1990 přihlásil v encyklice k demokratickému kapitalismu, že vblastnictví je nezbytné, protože bez něj sečlověk nemůže rozvíjet, ale současně řekl, že v kapitalismu jsou mechanismy, které překážejí spravedlivé společnosti. A rozdělil materialismus na ideologický a praktický. Jinými slovy : totzalita komunistů je stejně brutální jako totalita peněz. Papež vidí opravdou spravedlnost ve spřízněnosti mezi člověkem a stvořitelem.

Takže začínám být na pochybách, zda jsem ten titulek nepochopil špatně.Kdyby nám tisk oznámil, že se bůh dnes ráno oholil v nebeském týdnu neklidu, vůbec bych se mu nedivil.