40 let od vojenského převratu v Chile

7. září 2013

Chilany na celém světě čeká letos intenzivní podzim. 11. září si připomínají 40 let od vojenského převratu pod vedením generála Augusta Pinocheta. Tehdejší socialistický prezident Salvador Allende Gossens byl obklíčen v prezidentském paláci La Moneda. Laboratorní testy z roku 2011 ukázaly, že než aby zemřel rukou vojáků, spáchal sebevraždu.

Ty, kteří 11. září 1973 nezemřeli, ale stáli na druhé straně názorové barikády než Augusto Pinochet a vykonavatelé jeho rozhodnutí, čekala léta pronásledování, mučení, a pokud přežili i to, často více či méně nucený exil. Mluví se o víc jak 3000 zabitých či zmizelých, více jak 38.000 mučených a víc jak 200.000 osobách, které odešly do exilu v důsledku politických událostí v Chile.

Vyrovnat se s takovými událostmi za patnáct let Pinochetovy diktatury není pro chilskou společnost snadné ani v roce 2013. Náladu v zemi navíc rozjitřují nadcházející listopadové volby, kde proti sobě kandidují za levici dcera generála Bacheleta, kterého junta popravila a ji samotnou mučila, a za pravici dcera generála Matthei, který byl významným členem junty právě v době, kdy byl generál Bachelet popraven. Obě rodiny se navíc přátelily. Každá z političek dnes reprezentuje odlišný názorový proud (liberální, modernizační levice versus konzervativní, tradicionalistická pravice), ovšem vedle svých prokazatelných politických zkušeností každá z nich nese břímě rodinné minulosti a chilské historie.

Odlišné chápání historie ale rozděluje chilskou společnost prakticky každodenně i v dalších situacích: Zachránil Pinochet zemi před občanskou válkou a ekonomickým kolapsem? Váží víc ekonomická prosperita, nebo dodržování lidských práv a demokratických zásad? Jak se dnes chovat k obětem a k viníkům, kteří se často dodnes potkávají na ulicích, v restauracích, na úřadech a podobně?

Proč došlo v roce 1973 v Chile k vojenskému puči? Jak vypadal běžný život Chilanů za diktatury Augusta Pinocheta? A jak se s tímto historickým dědictvím vyrovnává dnes? To jsou jen některé z otázek, které v pořadu zazní.

Leopoldo García (druhý zprava), oběť politického mučení v Chile a někdejší spolupracovník socialistického prezidenta Allendeho. Od chilského státu žádá rehabilitaci, které se mu nedostalo, přestože na ni má minimálně od roku 1990 právo.

Uslyšíte mimo jiné krutou vzpomínku Leopolda Garcíi, který se u Meziamerického soudu pro lidská práva (což je obdoba toho evropského ve Štrasburku) soudí s chilským státem o nápravu křivd a rehabilitaci za to, že byl fyzicky mučen, internován v koncentračních táborech v Chile a posléze donucen k exilu. Provinil se tím, že byl členem Socialistické strany a pohyboval se v blízkosti prezidenta Allendeho. Leopoldu Garcíovi bude v září 2013 osmdesát let. Přesně půlku života čeká, že ho Chile rehabilituje a uzná porušení jeho práv, jak sdělil Českému rozhlasu.

Zazní i názor mladého novináře Miguela Angela Gonzalese z Chilského institutu pro lidská práva (INDH) v Santiago de Chile, jak se dnes k národní historii staví mladí Chilané a v jakých situacích je dodnes v Chile citlivé mluvit o Augusto Pinochetovi.

Okolnosti převratu, Pinochetovy diktatury a následky, které zanechala, komentuje v pořadu více z evropské perspektivy historik doc. Jiří Chalupa z Ostravské univerzity, v další části pořadu potom Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.

Tématu převratu v Chile se v neděli 15. září 2013 v 16:10 hodin věnoval i pořad Archiv Plus. Mimo jiné se zabýval tím, jak o převratu a Pinochetovi tehdy vysílal Československý rozhlas.

autor: Daniela Vrbová
Spustit audio