40 let od vojenského převratu v Chile

40 let od vojenského převratu v Chile. Ovlivní dědictví A. Pinocheta podzimní volby, ve kterých se o post prezidenta utkají dvě ženy, které období diktatury prožily na opačných stranách barikády? Připravili D. Vrbová, P. Šustrová a J. Mlejnek.
Chilany na celém světě čeká letos intenzivní podzim. 11. září si připomínají 40 let od vojenského převratu pod vedením generála Augusta Pinocheta. Tehdejší socialistický prezident Salvador Allende Gossens byl obklíčen v prezidentském paláci La Moneda. Laboratorní testy z roku 2011 ukázaly, že než aby zemřel rukou vojáků, spáchal sebevraždu.
Ty, kteří 11. září 1973 nezemřeli, ale stáli na druhé straně názorové barikády než Augusto Pinochet a vykonavatelé jeho rozhodnutí, čekala léta pronásledování, mučení, a pokud přežili i to, často více či méně nucený exil. Mluví se o víc jak 3000 zabitých či zmizelých, více jak 38.000 mučených a víc jak 200.000 osobách, které odešly do exilu v důsledku politických událostí v Chile.
Vyrovnat se s takovými událostmi za patnáct let Pinochetovy diktatury není pro chilskou společnost snadné ani v roce 2013. Náladu v zemi navíc rozjitřují nadcházející listopadové volby, kde proti sobě kandidují za levici dcera generála Bacheleta, kterého junta popravila a ji samotnou mučila, a za pravici dcera generála Matthei, který byl významným členem junty právě v době, kdy byl generál Bachelet popraven. Obě rodiny se navíc přátelily. Každá z političek dnes reprezentuje odlišný názorový proud (liberální, modernizační levice versus konzervativní, tradicionalistická pravice), ovšem vedle svých prokazatelných politických zkušeností každá z nich nese břímě rodinné minulosti a chilské historie.
Odlišné chápání historie ale rozděluje chilskou společnost prakticky každodenně i v dalších situacích: Zachránil Pinochet zemi před občanskou válkou a ekonomickým kolapsem? Váží víc ekonomická prosperita, nebo dodržování lidských práv a demokratických zásad? Jak se dnes chovat k obětem a k viníkům, kteří se často dodnes potkávají na ulicích, v restauracích, na úřadech a podobně?
Proč došlo v roce 1973 v Chile k vojenskému puči? Jak vypadal běžný život Chilanů za diktatury Augusta Pinocheta? A jak se s tímto historickým dědictvím vyrovnává dnes? To jsou jen některé z otázek, které v pořadu zazní.

Uslyšíte mimo jiné krutou vzpomínku Leopolda Garcíi, který se u Meziamerického soudu pro lidská práva (což je obdoba toho evropského ve Štrasburku) soudí s chilským státem o nápravu křivd a rehabilitaci za to, že byl fyzicky mučen, internován v koncentračních táborech v Chile a posléze donucen k exilu. Provinil se tím, že byl členem Socialistické strany a pohyboval se v blízkosti prezidenta Allendeho. Leopoldu Garcíovi bude v září 2013 osmdesát let. Přesně půlku života čeká, že ho Chile rehabilituje a uzná porušení jeho práv, jak sdělil Českému rozhlasu.
Zazní i názor mladého novináře Miguela Angela Gonzalese z Chilského institutu pro lidská práva (INDH) v Santiago de Chile, jak se dnes k národní historii staví mladí Chilané a v jakých situacích je dodnes v Chile citlivé mluvit o Augusto Pinochetovi.
Okolnosti převratu, Pinochetovy diktatury a následky, které zanechala, komentuje v pořadu více z evropské perspektivy historik doc. Jiří Chalupa z Ostravské univerzity, v další části pořadu potom Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.
Tématu převratu v Chile se v neděli 15. září 2013 v 16:10 hodin věnoval i pořad Archiv Plus. Mimo jiné se zabýval tím, jak o převratu a Pinochetovi tehdy vysílal Československý rozhlas.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.