Zvítězí v Egyptě islamismus?
Na prvním a čtvrtém místě egyptských prezidentských voleb se umístili islamističtí kandidáti. Možnost, že Egypt bude mít islamistický parlament i islamistickou hlavu státu, řadu lidí děsí. Podle jiných však už podpora islamismu ze strany voličů dosáhla svého zenitu a nyní klesá.
Bude mít Egypt kompletně islamistickou politickou elitu? Není to tak dávno, co ve volbách egyptské muslimské bratrstvo společně s ještě radikálněji naladěnými salafisty zcela ovládlo parlament. Tento týden hlavní volební komise vyhlásila výsledky prvního kola prezidentských voleb. Jejich vítězem se stal Muhamad Mursí, oficiální kandidát Muslimského bratrstva.
Tento poněkud toporný politik navíc získal pravděpodobně méně hlasů, než kolik by přitáhl Chajrát Šátir, charismatický představitel téže organizace. Šátira však volební komise z formálních důvodů vyřadila, a tak všichni ti, kdo vhodili hlas pro Mursího, hlasovali spíše pro jeho organizaci, tedy Muslimské bratrstvo, a nikoli pro Mursího osobně. Šlo tedy tak trochu o referendum o vztahu veřejnosti vůči Bratrstvu a v tomto smyslu lze méně než pětadvacetiprocentní voličskou podporu Muhamada Mursího považovat za relativně malou. Dalších zhruba sedmnáct procent voličů však hlasovalo pro jiného, ovšem otevřenějšího islamistu. Na druhém a třetím místě se nicméně umístili sekulární kandidáti, a nyní je zřejmé, že v druhém kole prezidentských voleb se utká islamista Mursí s bývalým generálem Ahmadem Šafíkem, odpůrcem islamismu.
Jedním z důvodů, proč byl kandidát Muslimského bratrstva v prezidentských volbách relativně málo úspěšný, je skutečnost, že řada Egypťanů se od této organizace odklání. Vadí jim například dosti vágní vyjadřování ohledně toho, co si muslimští bratři představují pod zavedením náboženského práva do veřejného života; a také fakt, že bratrstvo ani po několika měsících od drtivého vítězství v parlamentních volbách nedosáhlo hmatatelných výsledků. Hodně se přetřásá skutečnost, že Bratrstvo opakovaně porušilo své slovo. To se vztahuje na skutečnost, že Bratrstvo slíbilo nenasadit svého vlastního kandidáta do prezidentských voleb. Mělo jít o gesto vyjadřující ochotu sdílet politický vliv v zemi, ale sami muslimští bratři pak změnili názor s poukazem na fakt, že vlivná armáda odmítá vzdát se rozhodující moci a tím svázala parlamentu ruce. Proto prý Bratrstvo potřebuje svého prezidenta. To je tak trochu pravda, ale velká část egyptské společnosti začala být vůči Muslimskému bratrstvu podezíravá a sekulární kandidáti uspěli v takových místech, jako je Alexandrie, jež je jinak považovaná za baštu islamistů.
Oba kandidáti, islamista Mursí i exgenerál Šafík, se nyní budou snažit získat na svou stranu například Kopty, egyptské křesťany, kteří představují více než deset procent populace. Křesťané se moci islamistů bojí, ale ti poukazují na to, že Koptům se příliš dobře nevedlo ani za minulého režimu, k jehož odkazu se hlásí sekulární kandidát Šafík. Další, definitivní kolo voleb se bude konat od 16. června, a pozorně ho budou sledovat nejen Egypťané, ale doslova celý svět.
