Zrušení schengenského prostoru by pro Evropu bylo větší ranou než brexit

Upozorňuje na to polský deník Rzeczpospolita.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz, který 1. července převezme v čele své alpské vlasti předsednictví v Evropské unii, pohrozil, že ještě během léta může zavést pohraniční kontroly v klíčovém Brennerském průsmyku – nejdůležitější tranzitní trase nejen mezi Rakouskem a Itálií, ale také mezi jižní a severní Evropou.

Vídeň se tak chystá zareagovat, pokud německý ministr vnitra Horst Seehofer naplní své hrozby a začne automaticky vracet uprchlíky, kteří již dříve požádali o azyl v jiném státu Unie. V tu chvíli by ovšem došlo k dominovému efektu, neboť Francie již dříve zavedla pohraniční kontrolu na hranici s Itálií. Ke stejnému kroku přikročilo i Dánsko na pomezí s Německem.

Minimální šance

Snad poslední šancí zastavit tuto nebezpečnou vlnu by mohla být shoda ve věci unijní azylové politiky na právě probíhajícím bruselském rokování. Unijní státy by se musely shodnout na závazcích prvních zemí, kam uprchlíci vstupují a také na způsobu, jak by jim mohli situaci pomoci usnadnit ostatní členové integračního bloku.

Vznikne pevnost Evropa? Jedna vrácená loď může zastavit migrační vlnu, tvrdí tajemník Chmelař

• Upravit
• Smazat

Jak najít evropskou odpověď na otázku migrace v době, kdy v řadě států sílí hlasy volající po řešení vycházejícím z obrany státních hranic a národních zájmů? Šéfové vlád zemí Evropské unie se ve čtvrtek začnou sjíždět na summit do Bruselu, u kterého se výsledek odhaduje obtížněji než jindy.

Ale šance na takový výsledek jsou zřejmě jen minimální. Shoda panuje pouze v otázce nezbytnosti posílení vnějších hranic Unie. Zároveň je však jasné, že žádná silová opatření nedokážou zoufalé migranty zastavit, myslí si Rzeczpospolita.

Dokument, který ke dvoudennímu vrcholnému setkání připravil šéf Evropské Rady Donald Tusk, naznačoval, že se diskusi o povinném přijímání uprchlíků chystá odložit. Tusk v dokumentu napsal, že „reforma se neobejde bez dodatečných přípravných prací, které umožní nalézt rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností“.

Spolupráce ochotných

Šéf unijních summitů chce také navrhnout, aby byla za hranicemi Evropské unie vytvořena střediska, v nichž se budou posuzovat žádosti o azyl. Tam by prý také měly končit lodě s uprchlíky na palubě.

Česko je už deset let v Schengenu. Donutí pašeráci lidí státy znovu kontrolovat hranice?

• Upravit
• Smazat

Už deset let mohou Češi bez omezení cestovat po většině Evropy, což umožnil vstup do schengenského prostoru zajišťující volný pohyb lidí i zboží. To je ale podmíněné přísnými opatřeními v oblasti policejní a justiční spolupráce mezi státy. Jak obstál v časech migrační krize a teroristických hrozeb? „Řekl bych, že v těchto dobách schengenský prostor téměř neexistoval, zvláště v kombinaci s porušením Dublinských úmluv především ze strany Německa,“ říká bezpečnostní expert Andor Šándor.

Podle polského listu se ale jen těžko dá očekávat, že by Brusel v nejbližší době dokázal stabilizovat země jako Libye nebo Čad natolik, aby se z nich lidé přestali hromadně vydávat směrem na starý kontinent.

Německá kancléřka Angela Merkelová už varovala, že pokud v této otázce nedojde k porozumění mezi všemi členy Evropské unie, bude se muset začít spolupracovat v užších podskupinách – mezi dvěma nebo třemi členskými zeměmi.

Zrušení Schengenu by každopádně bylo pro evropskou integraci ještě větší ranou než brexit. Díky tomu, že je hranice na Odře a Nise otevřená, se Polsku podařilo navázat blízkou ekonomickou a politickou spolupráci s Německem. Ale nejen to.

Podařilo se zlomit tisícileté dějiny konfliktů o vytyčení hranice mezi oběma národy. A podobné je to ve vztazích mezi dalšími členskými zeměmi Unie a to je neocenitelná hodnota, konstatuje deník Rzeczpospolita.