Zmrazení nájmů je socialistická metoda, tvrdí kritici nařízení v Berlíně

Německý Berlín zmrazil na pět let nájmy v jednom a půl milionu bytů. Nařízení, které vstoupilo v platnost minulou neděli, je motivované snahou zbrzdit prudký růst činží, který vyhání z německé metropole čím dál víc lidí.

Jak ale upozorňuje agentura AP, setkává se i s vlnou kritiky.

Berlín je prvním německým městem, které do výše nájmů přímo zasáhlo. Lidé rozhodnutí často vítají jako krok k větší spravedlnosti, protože federální parlament podle nich promeškal příležitost přijmout účinná opatření. Jeho odpůrci však nařízení odsuzují jako „socialistickou metodu“.

Čtěte také

V německé metropoli má vlastní byt nebo dům jen menšina obyvatel a většina si je stejně jako v celé zemi pronajímá. Když město po pádu Berlínské zdi v roce 1989 otevřelo brány hospodářsky zbídačelé východní komunistické polovině, byly nájmy nízké. Do Berlína tak přišla spousta umělců a dalších lidí, kteří hledali bohémský způsob života.

V posledních letech však ceny nájmů výrazně stouply a vytlačily z centrálních čtvrtí jako Mitte nebo Prenzlauer Berg rodiny se středními příjmy na předměstí. Rostoucí nájmy si už nemohli dovolit ani dlouholetí obyvatelé tradičně dělnických a přistěhovaleckých částí města jako Neukölln či Kreuzberg.

Neúnosnost situace zvyšuje i všeobecný nedostatek bytů v metropoli. Současné zmrazení nájmů na pět let platí pro všechny byty postavené před rokem 2014. Kritici však upozorňují, že je jejich majitelé přestanou renovovat, protože ani poté činži zvednout nesmějí.

Organizace na ochranu nájemníků vybízejí ty, kdo považují svůj nájem za přehnaně vysoký, aby majitele požádali o snížení. Někteří odborníci ale varují, že peníze případně získané zpět je dobré dát si stranou, protože odpůrci zmrazení nájmů chtějí nařízení magistrátu žalovat u soudu. A ten je může celé zrušit, dodává agentura AP.

Spustit audio

Související