Změní se základní občanská práva Britů po brexitu?

Jak řekl hlavní unijní vyjednavač pro brexitMichel Barnier, cílem Evropské unie je, aby jejím občanům zůstala v Británii stejná práva a stejná ochrana, jako v evropském zákonodárství. Barier po zveřejnění britského návrhu napsal na Twitter, že britská pozice by měla být velkorysejší, jasnější a dávat větší záruky než nyní. BBC dodává, že toto téma je pro evropské vyjednavače klíčové. Možná je potěšilo, že Británie zveřejnila podrobný politický návrh jednoho aspektu brexitu, ale tento návrh v řadě ohledů neodpovídá tomu, co Evropané chtějí.

Podle unie by se kvůli brexitu neměly změnit základní principy práv občanů Unie ve Spojeném království, ani Britů žijících v členských zemích Sedmadvacítky. Naproti tomu britský návrh některé z těchto práv pomíjí – například právní ochranu, jakou představuje Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku, nebo bezpodmínečné právo přivést do Británie rodinné příslušníky z třetích zemí. Jak BBC dále uvádí, je také třeba vyjasnit nejzazší termín, od kterého by začal nový status platit.

Datum pro odchod

Podle britského návrhu by to mohl být už letošní 29. březen, tedy den aktivace článku 50 Lisabonské smlouvy o odchodu z Evropské unie. Jak ale komentátor podotýká, unie na toto zpětné datum zřejmě nepřistoupí. Pokud by to udělala, někteří občané by přišli o určitá práva už v době, kdy je ještě Británie členem unie.

Takový nápad nejspíš narazí na odpor v řadě unijních zemí nejen z principu, ale i proto, že je v rozporu s evropským právem. Mnohem pravděpodobnější je, že britští vyjednavači nakonec přistoupí na další termín, který sami navrhli, totiž datum skutečného odchodu Británie z Evropské unie. V současnosti se mluví o 29. březnu 2019.

Pokud Británie projeví flexibilitu v jednání o termínu, bude i v dalších záležitostech očekávat podobnou pružnost ze strany Evropské unie. Zdá se však, že mezi týmy vyjednavačů moc velká důvěra není. Bude třeba ji rychle vybudovat, protože bez kompromisu se dohody dosáhnout nepodaří. Jak komentátor BBC dále uvádí, britská strana trvá na tom, že jurisdikce Soudního dvora Evropské unie se po brexitu nebude vztahovat na Británii.

Britská premiérka Theresa Mayová podepisuje dopis, kterým se aktivu článek 50 Lisabonské smlouvy|foto: CC BY-NC-ND 2.0, Number 10

Vznikne britsko-unijní arbitrážní panel?

Naproti tomu Evropská unie tvrdí, že tento unijní soud musí i nadále poskytovat občanům členských zemí stejnou ochranu jako dnes. Jak tento zapeklitý problém vyřešit? Podle BBC se nabízí jeden způsob: vytvořit společný britsko-unijní arbitrážní panel, který zajistí, aby podmínky dohody odpovídaly mezinárodnímu právu. Od obou stran to ale bude vyžadovat ústupky.

V britském návrhu je několik lákadel pro Unii, píše dál komentátor BBC. Unijní občané pracující ve Spojeném království, jejichž rodiny žijí v zahraničí, budou dál dostávat příspěvky na děti. Návrh také počítá s dvouletým „přechodným obdobím“, kdy by si občané unie, kteří už v Británii žijí, mohli vyřídit náležitosti ohledně jejich budoucího statusu, například, pokud v zemi žijí kratší dobu než pět let, požádat o dočasné povolení k pobytu. Přechodné období může podle návrhu začít kdykoli až do data odchodu Británie z unie.

Snahou vyjednavačů je zajistit, aby britský odchod z Evropské unie neprovázely náhlé otřesy. Co se týče britských občanů, kteří jdou do důchodu v zahraničí, britský návrh znovu ujišťuje, že vláda bude dál vyplácet v EU britské penze. Když například nějaký britský důchodce žije ve Španělsku, bude mít nárok na každoroční zvyšování penzí, což se nevztahuje na Brity jinde ve světě, jen v Evropské unii, připomíná BBC.