Život a dílo Dušana Třísky

Ihned vypukla oficiální vysvětlovačka hradního mluvčího, ne nepodobná té, jaké užíval Miloš Zeman, když udržoval ve své těsné blízkosti bývalého nomenklaturního kádra Miroslava Šloufa: "Jde přece o externisty, kteří nejsou v žádném právním vztahu k dotyčnému vysokému ústavnímu činiteli, nejsou zaměstnanci dotyčné kanceláře a nemusí tudíž předkládat lustrační osvědčení".

Pan doktor Kříž dokonce odvážně prohlásil, že svou minulost považuje za čistě soukromou záležitost. A šmitec. Jenže on ten sbor poradců bude pracovat zejména na výběru hned osmi veledůležitých soudců Ústavního soudu. Jedním z těch nahrazovaných je také dlouholetý předseda Ústavního soudu Zdeněk Kesler, politický vězeň komunistického režimu a někdejší poslanec ODS, jakož i otec senátorky téže strany Dagmar Lastovecké.

Ten pronesl vcelku rozumnou větu: "Drama bych v tom neviděl, ale není vhodné, když byli vybráni lidé, kteří jsou v seznamech". Konec citátu. Jestlipak se pan prezident zamyslí nad těmito slovy člověka zcela jistě i pro něj úctyhodného?

Zůstaňme však nadále u osobnosti oné typické a dávné Klausovy šedé eminence, u Dušana Třísky. Narodil se čtrnáctého dubna 1946 a s tímto datem je také uveden v seznamech agentů STB s číslem 7704 a s jednoduchým krycím jménem Dušan. Jelikož se obecně těmto lidem někdy možná i nespravedlivě nasazuje psí hlava, a i oficiálně podléhají lustračnímu zákonu, který strana Václava Klause vždy důsledně obhajovala a dosud obhajuje, bylo by snad správné ocitovat vůči takto poznamenanému Dušanu Třískovi i několik vlídnějších slov.

Řekl je Třískův i Klausův někdejší přítel a kolega Tomáš Ježek novináři Petru Husákovi, který to pak neautorizovaně zveřejnil v knize Budování kapitalismu v Čechách. Poslechněme si tedy, co Tomáš Ježek o Dušanu Třískovi měl říci:"Dušan Tříska, to je pro mě jedna velká záhada. Když jsem se dozvěděl, že byl pozitivně lustrován, vůbec jsem si to nedovedl vysvětlit a dodneška si to vysvětlit nedovedu. Kdybych tohle nevěděl, řekl bych, že Třískova role v týmu ekonomů byla nesmírně kladná. Deset let jsme spolu pracovali a půl roku jsme oba dělali poradce Václavu Klausovi. Neshledávám ani náznak toho, že by někomu ublížil. Nechápu, v čem by jeho spolupráce spočívala. Tříska, to byl enfant terrible, člověk neustále provokující, šokující, nesmírně inteligentní. Tento inteligentní a energický muž je však také jedním z hlavních propagátorů "privatizace pod zhasnutým světlem". Zejména poté, co se stal duchovním otcem RM Systému, byl jedním z těch vlivných mužů, kteří legislativní přítmí velmi energicky obhajovali". Tolik citát Tomáše Ježka.

Zdá se, že toto poslední sdělení může být u Třísky ještě důležitější, než jeho odiózní účast v seznamech agentů. Zde není od věci připomenout celý jeho životopis. Dušan Tříska totiž nejdříve absolvoval na ČVZT fakultu technické a jaderné fyziky. Odtud a nikoliv z Vysoké školy ekonomické pochází jeho inženýrský titul. Zdá se, že v tomto oboru mnoho nepracoval. Celoživotním ekonomem se však stal na základě doktorátu z pražské Právnické fakulty, kteroužto odbornost by teď měl patrně uplatnit ve sboru prezidentových právních poradců. Jinak, jak již řečeno, proslul zejména jako ekonom.

Posledních deset let za komunismu pracoval v Ekonomickém ústavu ČSAV a Václav Klaus jako ministr financí si ho hned v roce 1990 vzal za svého náměstka. Jenže v roce 1992 pod tlakem lustrací ho musel té funkce zprostit a začala ona hra na nenápadného pracovníka. Z této pozice Tříska dokončil svou klíčovou účast na přípravě naší kupónové privatizace a jejího technického řešení.

Po roce 1992 vedl také tým, který realizoval projekt RMS a jen jaksi mimochodem, jakožto expert Světové banky, působil i v Kazachstánu, Lotyšsku, Bulharsku, Bělorusku a Číně. Tedy v oblastech přinejmenším pozoruhodných. Také bibliografie jeho odborných prací je imponující. Hlavně svými učeně znějícími názvy. Například "Koncepce motivačního potenciálu při deskripci dynamiky a kinematiky společensko-ekonomických interakcí".

Při takové terminologii musí laikovi znít poněkud podivně, když jiný údajně vysoce erudovaný ekonom Miloš Zeman, někdejší spoluautor jakési metody komplexního prognostického modelování a simulačního modelu československé společnosti, coby politik náhle vypadne ze světa těchto učených pojmů a duchovní dítě svého ctihodného kolegy Třísky, kupónovou privatizaci, prohlásí za "podvod století".

Jistě, mohli bychom nad tím mávnout rukou podobně jako nad jinými vulgarismy bývalého premiéra, kdyby toto laikům velmi srozumitelné označení nesdíleli ve větší či menší míře i někteří renomovaní ekonomové zahraniční, a kdyby mnoho jednotlivých DIKů blahé paměti nevidělo na vlastní oči velmi zřetelně patrnou a v plném rozsahu ještě nedohlédnutelnou úlohu například pana Viktora Koženého v celé té záležitosti.

Bylo by možná vhodné, kdyby se pro ekonomické laiky někdy uspořádala vysvětlovací kampaň o tom, zda-li odborný pojem kupónové privatizace lze prostonárodně označit za podvod století a naopak, zase vládou Miloše Zemana uskutečněný prodej Investiční a poštovní banky za loupež za bílého dne, jak to neméně prostonárodně označil dnešní prezident republiky Václav Klaus, jemuž má teď Dušan Tříska radit pro změnu ve věcech právních. Ať ta vysvětlení, týkající se stamiliard státních peněz, dopadnou jakkoliv, něco jakoby nám vytrvale říkalo, že se starými kádry se nových časů jen tak nedočkáme.