Zívání chladí mozek

Biologická funkce zívání zatím není příliš dobře prostudována. Existují různé teorie, ale experimentálních studií bylo provedeno jen málo. Vědci z Princetonské univerzity nyní poprvé zaznamenali, že frekvence našeho zívání se odvíjí od okolní teploty. U 160 lidí žijících v Tucsonu v Arizoně sledovali, jak často zívají. Zjistili tak, že lidé mají větší sklon k zívání v zimě než v létě. Tento objev podle nich podporuje hypotézu, která zívání řadí mezi termoregulační mechanismy.

Vzestup teploty mozku vyvolá podnět k zívnutí, které jej ochladí. O tom, že „zívací termoregulace“ opravdu funguje, svědčí předchozí studie stejného vědeckého týmu. Její výsledky dokázaly, že teplota mozku pokusného potkana po zívnutí je nižší než před ním. Chladící efekt vědci připisují jak zvýšenému přítoku krve do mozku, který vyvolá roztažení čelistí, tak výměně tepla se vzduchem z prostředí.

V létě, kdy je okolní teplota podobná teplotě lidského těla, se efektivita tohoto mechanismu snižuje, a pokud teplota prostředí přesahuje teplotu těla, bylo by zívání dokonce kontraproduktivní. V létě proto zíváme méně často. Naproti tomu v zimě, kdy si při každém zívnutí nabereme chladivý vzduch, jeho frekvence stoupá.

Zdroj: ScienceDaily, Frontiers in Evolutionary Neuroscience