Žít rychle a zemřít mladý? Možná ne
Výsledky nové studie zpochybnily teorii, že vyšší metabolismus znamená kratší dobu života.
Teorie, že rychle žijící organismy umírají mladé, známá jako rate-of-living theory, vznikla ve 20. letech minulého století. Předpokládá, že stárnutí je nevyhnutelný vedlejší produkt metabolických procesů. Čím rychleji nějaký živočich spotřebovává energii, tím rychleji stárne a tím časněji umírá. Teorie dlouho převládala, ale občas se objevily pochybnosti. Vyvolávali je například ptáci, kteří mají v porovnání se stejně velkými savci vyšší metabolismus, ale přesto mohou žít déle než savci.
Teorii nyní otestovali výzkumníci z holandské univerzity v Groningenu na laboratorních myších, které rozdělili do dvou skupin. Myši z první skupiny strávily celý svůj život v běžné pokojové teplotě 22 stupňů Celsia. Druhá skupina byli otužilci, protože teplota jejich životního prostředí byla nastavená jen na 10 stupňů Celsia. Tyto myši logicky musely na udržení tělesné teploty spotřebovat mnohem větší množství energie, než jejich kolegyně, které si užívaly pokojové teploty. Podle teorie o tom, že vyšší metabolismus zkracuje život, by myši ze studené skupiny měly zemřít v mladším věku. Nic takového se ovšem nestalo - myši z obou pokusných skupin se dožily zcela průměrného věku. Zato teorie zřejmě dostala další těžký zásah.
Výsledky studie publikuje časopis Physiological and Biochemical Zoology.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
