Žít rychle a zemřít mladý? Možná ne

Teorie, že rychle žijící organismy umírají mladé, známá jako rate-of-living theory, vznikla ve 20. letech minulého století. Předpokládá, že stárnutí je nevyhnutelný vedlejší produkt metabolických procesů. Čím rychleji nějaký živočich spotřebovává energii, tím rychleji stárne a tím časněji umírá. Teorie dlouho převládala, ale občas se objevily pochybnosti. Vyvolávali je například ptáci, kteří mají v porovnání se stejně velkými savci vyšší metabolismus, ale přesto mohou žít déle než savci.

Teorii nyní otestovali výzkumníci z holandské univerzity v Groningenu na laboratorních myších, které rozdělili do dvou skupin. Myši z první skupiny strávily celý svůj život v běžné pokojové teplotě 22 stupňů Celsia. Druhá skupina byli otužilci, protože teplota jejich životního prostředí byla nastavená jen na 10 stupňů Celsia. Tyto myši logicky musely na udržení tělesné teploty spotřebovat mnohem větší množství energie, než jejich kolegyně, které si užívaly pokojové teploty. Podle teorie o tom, že vyšší metabolismus zkracuje život, by myši ze studené skupiny měly zemřít v mladším věku. Nic takového se ovšem nestalo - myši z obou pokusných skupin se dožily zcela průměrného věku. Zato teorie zřejmě dostala další těžký zásah.

Výsledky studie publikuje časopis Physiological and Biochemical Zoology.